Milovníci černobílých filmů dnes mají velkou radost: Na ČT1 poběží klenot, který se vysílá jen jednou za pár let
V éře předválečného Československa vznikla řada snímků, které dodnes umí pohltit nejen milovníky starých černobílých filmů, ale i diváky hledající jednoduchý a roztomilý příběh z dob bez moderních technologií a digitálních triků. Takových filmů vzniklo nepřeberné množství, ale přece jenom v nich některé vynikají víc než ostatní. Dnes můžete vidět jeden z těch, který ve vás ještě dlouho zanechá hřejivý pocit. A to je důvod k radosti.
Prvorepublikové komedie často stavěly na společenských kontrastech, vtipných zmatených situacích, romantice a decentním humoru. Jejich kouzlo spočívá také v neodolatelném hereckém šarmu a kvalitním scénáři.

Hlavní zápletka vás dostane
Ve filmu sledujeme mladou úřednici Martu Urbanovou, která díky soutěži v novinách vyhraje čtrnáctidenní pobyt v luxusním hotelu. Věc se však zvrtne, když Marta při hledání písárny omylem vstoupí do apartmá ministra financí a je považována za úřednici.
Tajemník ministra Diviš ji přesvědčí, aby pro pana ministra něco napsala, protože žádná z úřednic není k dispozici, jenže pan ministr u diktování usne. Když se probudí, poprosí ji, zda by to mohlo zůstat „státním tajemstvím“. Diviš se chce dozvědět, co Martě ministr diktoval, a tak ji neúnavně pronásleduje.
Do toho se mladičká výherkyně seznámí v hotelovém lobby s nevrlým starším pánem, kterého považuje za dalšího výherce v oné novinové soutěži, jenže nemůže být dál od pravdy. Dvojí identity, honičky, humorně bezprostřední hrdinka a romantika… to všechno umíchalo dokonalý koktejl komedie, u které se budeme celou dobu potutelně usmívat.

Nesmrtelné herecké legendy v jednom snímku
Hlavní ženské role se nemohl ujmout nikdo jiný než Adina Mandlová, jedna z největších hvězd československé kinematografie. Její protějšky zastupují slavná jména jako Raoul Schránil, Rudolf Deyl st. nebo Jaroslav Marvan, který bývá často vyzdvihován kritiky pro svou schopnost vyvolat dojem naprosté přirozenosti i v absurdních situacích.
Recenze film vychvalují do nebes
V době, kdy diváci hledali oddech od reality všedních dní a náročných životních situací, poskytoval snímek Dva týdny štěstí jistou formu úniku do komických situací a především ke šťastnému konci. Navíc kombinace šarmantních herců, situační komiky a romantiky vytvořila směs, které se nedá odolat.
Komentátoři a recenzenti často vyzdvihují až pohádkovost příběhu, kdy chudá úřednice přijde svou bezprostředností ke štěstí, a rovněž pozitivně hodnotí tempo a spád vyprávění, které nemá žádná prázdná místa. A ačkoliv některé dialogy či situace mohou dnes působit archaicky, i to je součást kouzla, které slouží jako připomínka doby krásných žen a uhlazených gentlemanů.
Jak uvádí jedna recenze na Československé filmové databázi: „Čiperný děj plynule střídající vážné i zcela nevážné scény a dialogy i dnes působí uklidňujícím, osvěžujícím dojmem.“
Proč černobílé filmy?
Když se i dnes vracíme k černobílým filmům, nejde jen o nostalgii po starých časech – vždyť mnoho z nás je ani nezažilo! Je to především atmosféra, kterou kvalitní digitální kinematografie už neumí napodobit. Divák má pocit, že sleduje dílo, které funguje jako namazaný stroj a kde se nic neponechalo náhodě.
Velkou sílu mají i herecké výkony. V době, kdy se film nemohl opírat o moderní efekty, spočívala tíha celého příběhu na osobnostech před kamerou. Mandlová, Marvan nebo Schránil nepoutají pozornost ničím jiným než vlastním šarmem a přesvědčivostí.
Černobílý film navíc nabízí únik z reality jiným způsobem než moderní produkce. Klidné tempo, minimum podnětů a milý humor jsou prvky, které udělají z každého víkendového promítání malý svátek a opravdu upřímný televizní odpočinek. V neposlední řadě je potřeba říct, že tyto snímky obvykle končily radostně, a takový pocit si z nich odneseme i my.
Již dnes odpoledne
Venku je nevlídně, víkend je odstartovaný, vy jste unavení z pracovního týdne, ale zrovna dnes se na vás usmálo štěstí, protože odpoledne můžete tenhle laskavý film zhlédnout. Pokud nejste fanoušci černobílých filmů, zkuste tomu dát šanci a možná budete překvapeni, jak dobře fungují scény natočené před více než 80 lety. Pokud už takové filmy dobře znáte a vyhledáváte, jistě víte, jaký kouzelný zážitek vás čeká.
Tak si udělejte čas, nalaďte v 15:10 hodin stanici ČT1 a nechte se přenést do doby, kdy se zdálo všechno krásně jednoduché. Dnes vám udělá radost snímek „Dva týdny štěstí“, který byl naposledy ve vysílání před několika lety.