Měl to být jen propadák pro 84 diváků. Nakonec vydělal stovky milionů korun a přepsal dějiny světového filmu

Některým příběhům z dílen filmových tvůrců lze uvěřit jen těžko. Malý projekt z herecké dílny natočený během několika málo dní s rozpočtem, za který by se sotva pronajala technika, je toho důkazem. V jedné malé kinotéce se však potichu rozběhl a už to nešlo zastavit. 

Příběh filmu z roku 2017 není jen o zombie, ale především o nepravděpodobné cestě od dílenského cvičení až ke globální senzaci. Vznikl jen s omezeným rozpočtem, s herci bez větších zkušeností a bez velkých ambicí. Premiéra se však stala trhákem, který bořil rekordy a na tržbách vydělal tisícinásobek svého původního rozpočtu.

Od dílny k fenoménu

Prvotní záměr tvůrců filmu byl až překvapivě skromný. Režisér Šinčiró Ueda film napsal, natočil i sestříhal v rámci herecko-režijního workshopu. Rozpočet činil zhruba 3 miliony jenů (v přepočtu přibližně 453 tisíc korun) a natáčení zabralo pouhých osm dní, přičemž jen úvodní 37minutový nepřetržitý záběr se musel točit na několik pokusů. Část účinkujících si účast dokonce hradila z vlastních nákladů, jelikož se jednalo o projekt v rámci kurzu, mimo velký průmysl.

Režisér Ueda později přiznal, že jeho očekávání byla střídmá. Cílem bylo prodat pár tisíc lístků a vydělat tolik, aby se pokryly náklady natáčení. Nic zprvu nenasvědčovalo tomu, že by se mělo jednat o film určený na „velké pódium“. Všichni projekt vnímali hlavně jako kreativní cvičení a ukázku toho, čeho lze dosáhnout jen s nápadem a disciplínou.

Následně však přišel první signál, který nastínil zářnou budoucnost projektu. Filmové festivaly, pozitivní reakce a hlavně nadšené divácké ohlasy, které naznačovaly, že tohle „malé“ dílo má v sobě opravdový náboj. Nejednalo se o trhák se známými tvářemi, ale hlavně o nápad prodaný s řemeslnou vynalézavostí.

Start z 84 sedadel a lavina čísel

Začátek filmu Naneživo byl skutečně skromný. Jen 84 sedadel v tokijském artovém kině a šestidenní premiérové okno. Kdyby úspěch nepřišel, film by dost možná jen potichu zmizel z programu. Místo toho však spustil lavinu, která ho během pár týdnů dostala na stovky pláten.

Jen v Japonsku film překročil hranici 2 milionu prodaných vstupenek, což je na nízkorozpočtový projekt bezprecedentní. V domácích tržbách nasbíral přibližně 3,12 miliardy jenů (tedy asi 468 milionu korun). To činí více než tisícinásobek původního rozpočtu.

Celosvětově se tržby vyšplhaly na částky kolem 30-31 milionu dolarů (tedy 620-650 milionu korun). Box Office Mojo uvádí celkové tržby kolem 27,6 milionu dolarů, zatímco další souhrny uvádějí částky kolem 30-31,2 milionu dolarů včetně pozdějších zahraničních prodejů. Čísla ukazují nezpochybnitelný úspěch tohoto zprvu malého projektu, kterému se podařilo stát se globálním hitem.

Co fungovalo? Forma, pověst a síťování

Naneživo staví na fintě, která se jen těžce popisuje. Úvodní 37minutový záběr se ve své druhé části zrcadlí a přepisuje, takže divák má k dispozici jak akci, tak zákulisní komedii o improvizaci filmařů. Výsledek však působí svěže, a to i bez drahých filmařských triků. Právě to z filmu činí učebnicový příklad toho, že nápad je důležitější než rozpočet.

Marketing filmu byl ve své podstatě prakticky organický. Snímek neměl žádné masivní kampaně, ale spoléhal hlavně na svoji pověst, která se jako lavina šířila napříč diváky a účastníky filmových festivalů. Již během léta v roce 2018 film sbíral ocenění i nadšené recenze, což jen urychlilo rozšiřování počtu sálů. Svoji roli hrálo i jednoduché síťování. Čím více lidí film vidělo, tím více o něm mluvili.

Naneživo je jedním z vůbec nejziskovějších hororů všech dob, který v Japonsku i ve světě vygeneroval čísla, která se příčila všem pravidlům. Tisícinásobný výdělek oproti původnímu rozpočtu není jen fantazie, ale tvrdá data. Ta nám ukazují, že i v době moderních filmových technologií často stačí jednoduché nadšení a tvůrčí zápal.

zdroje: theguardian.com, hollywoodreporter.com, variety.com