Tohle psí plemeno vypadá roztomile, ale doma je s ním hotové peklo. V hlavě má guláš a jeho výchova je očistec

Když se rozhodneme pořídit si psa, obvykle se řídíme hlavně jeho vzhledem. Některá rasa se nám zkrátka líbí víc, jiná méně. Nanejvýš míváme jasno v tom, zda má být náš chlupatý kamarád malého či velkého vzrůstu. A pak už se jen těšíme, jak si to s ním užijeme my i děti.

Naši okamžitou náklonnost vyvolávají roztomilá štěňátka s očima jako korálky, s huňatou srstí, která spíš vypadá jako plyšová hračka. A máme představu o tom, že náš pejsek nebude jen krásný a trvale roztomilý, ale i poslušný a bezproblémový. Jenomže realita může být jiná. Hodně záleží na tom, jaké plemeno si domů doneseme.

Vybírejte psa podle povahy – nikoliv podle vzhledu či trendu

Malé psíky si lidé vybírají do bytu a na nošení v náruči. Prostě takový gaučový typ. Velký pes se hodí víc na zahradu jako hlídač, pes s huňatým kožichem do hor. Jenomže psí povaha se neměří jejich velikostí. Každá rasa má jiný temperament i jiné potřeby. A to se fakt u štěňátka nepozná. Takže když víte, jaké psí plemeno k vám domů přijde, něco si o něm přečtěte, anebo se informujte u prodávajícího. Protože vaše očekávání by se jinak mohlo hodně lišit od skutečnosti.

Malý pes může být velká osobnost

Všechna štěňata zprvu působí jako klidný mazlíček. Jenže ve skutečnosti to může být velmi aktivní rasa, která vypadá jako neviňátko, ale rozcupuje, na co přijde. Jestli nebudete mít na psa dost času, vyvarujte se plemene, které potřebuje hodně pohybu. Také můžete narazit na tvrdohlavé nebo naopak příliš citlivé zvíře. Citliví psi nesnášejí, když zůstávají sami. Když si takovou rasu pořídíte a zavřete ji na celý den doma, tak bude celý čas výt a trápit se do té doby, než se vrátíte. Tvrdohlavé zvíře potřebuje dost přísný výcvik pod vedením odborníka.

Co ovlivňuje psí povahu: genetika, výchova a prostředí

Aktivní pes vyžaduje hodně pohybu, časté a dlouhé procházky a psí sporty. Psík, kterého vyberete jako skvělého parťáka pro děti, může mít sklony k nervozitě a divokosti a rámus dětí ho může vyprovokovat až ke kousnutí. Huňaté plemeno zase potřebuje důkladnou péči o srst. A tohle všechno by si měl každý dobře rozmyslet ještě před tím, než psa přivede domů. Stále ještě mezi námi žijí lidé, kteří psa, který jim nevyhovuje, vyhodí z auta u lesa, na dálnici nebo ho někde daleko od svého bydliště přiváží ke stromu.

Je zapotřebí si uvědomit, že pes není hračka, dekorace ani módní doplněk, ale živý tvor s vlastními potřebami, emocemi a instinkty. Zaslouží si respekt a pochopení. Pokud nemáte zájem o pochopení povahy svého zvířete, raději si žádné nepořizujte.

Roztomilá plemena, kterým do hlavy nevidíte

Náš titulek poukazuje na psa, který je vzhledově naprosto k sežrání, ale jeho mentální nastavení nám může dát pořádně zabrat. Takový dojem budí hned několik plemen.

Shiba-Inu: plyšák s duší samuraje

Na první pohled roztomilost sama. Vzhled plyšové lišky, kompaktní tělo, výrazné oči i uši. Ale ta osobnost! Shiba-Inu je mimořádně nezávislá a tvrdohlavá. Prostě si ráda a často dělá co chce. Bývá hodně náladová. Když se jí chce, tak příkazu uposlechne a vy si myslíte, jaký jste ve výcviku udělali pokrok. Příště se vám na úplně stejný pokyn vykašle, protože zrovna nemá náladu. Ani na odborný výcvik nereaguje vždycky dobře. Pokud ovšem důsledný výcvik nedostane, budete mít doma malého anarchistu s vlastními zákony a gulášem v hlavě.

Shiba-Inu je japonské psí plemeno menšího vzrůstu, které by si měli pořizovat jen zkušení chovatelé. Podle vzhledu by mohlo dojít k záměně s rovněž japonským plemenem z ostrova Honšú akitou-inu.

Shiba-Inu je samostatné, vnímavé a hodně zvědavé plemeno. Už od štěněčího věku je velmi čistotný. Štěká jen velmi málo. Povaha jednotlivých psů se může lišit, ale v podstatě je zásadní začít zvíře co nejdříve socializovat. Shiba-Inu má totiž silné teritoriální a majetnické chování a mohlo by se stát, že by byla agresivní vůči jiným psům, ale třeba i k domácím zvířatům. Má totiž v krvi i lov.

Samojed: usměvavý, ale hlučný

Jedná se o staré plemeno sibiřského psa. Má velice nadýchanou srst, takže vypadá mnohem větší, než ve skutečnosti je. Stejně jako Shiba-Inu má i on neustále usměvavý výraz. Samojed je velmi společenský, nesnáší samotu a chce být neustále s lidmi. Bývá dost hlasitý. Pokud mu nevěnujete dostatek pozornosti, mohl by být i destruktivní; bylo by to ale především z nudy. Jinak je ale jeho povaha klidná, vychází s dospělými i s dětmi. Protože v sobě nemá agresivitu, nebývá dobrým hlídačem.

Ovšem kus tvrdohlavosti mu nechybí, a tak je pro něj vhodný výcvik. Potřebuje dostatek pohybu a větší péči o srst, aby neplstnatěla. Kdysi v minulosti se na Sibiři používal jako honák sobích stád, dnes je to v našich končinách společenský pes a v severských oblastech pes k tahu saní.

Zdroje: Wikipedie, Hobbio, psychologytoday.com