Myslel jsem si, že se můj pes zbláznil. Ve skutečnosti mi ale ukázal něco, co ani můj doktor nepoznal

Všichni z nás ví, že pes je nejlepší přítel člověka. Stačí si vzpomenout, jak oddaně čeká za dveřmi, když se vracíme domů, jak nás radostně vítá a je nám věrný, ať se děje, co se děje. Tahle stará známá fráze platí však ještě víc, než si myslíme. Tenhle chlupáč nás totiž dokáže podržet i v momentu, kdy nás zradí vlastní tělo nebo mysl.

Citlivost psího nosu je skutečně obdivuhodná, najdeme v něm až 300 milionů čichových receptorů. To je zhruba šedesátkrát více, než má lidský nos. Díky tomu je jejich čich považován za jeden z nejcitlivějších smyslů v celé živočišné říši.

Lidské tělo neustále vysílá neviditelné signály. I ta nejmenší změna ve zdraví se totiž promítne do chemického složení našich vůní a pachů. Zatímco my tyhle jemné detaily nemáme šanci postřehnout, u pejska tomu tak není.

Od rakoviny po drogy

Díky svému nosu se pes stal nepostradatelným pomocníkem při pátrání po pohřešovaných lidech nebo třeba při hledání výbušnin. Kromě toho hafani dokážou čichem odhalit nejrůznější nemoci. Asi nejvíc se mluví o jejich schopnosti rozpoznat rakovinu.

Jedna ze studií z roku 2006, do které se zapojilo pět vycvičených psů, to ale potvrdila. Z dechových vzorků dokázali s 88% přesností odhalit rakovinu prsu a s 99% rakovinu plic. S téměř 97% úspěšností vyčmuchali rakovinné buňky i ze vzorků moči nebo krve.

Rakovina ale zdaleka není všechno. Psi se osvědčili i v detekci dalších vážných chorob. Například Parkinsonovu nemoc dokážou vycvičení psi rozeznat z pachu člověka dokonce i několik let předtím, než se objeví první příznaky. 

Když svět zachvátila pandemie, vědci hledali jakékoliv nové nástroje, jak s virem bojovat. A ukázalo se, že ten nejlepší pomocník nám celou dobu běhá po domě. Pilotní studie z Helsinek přinesla ohromující výsledky. Psi v ní dokázali spolehlivě rozeznat vzorky moči pacientů s COVID-19 od těch zdravých. Jejich přesnost byla srovnatelná s PCR testy, a co je ještě důležitější, psi si poradili i s bezpříznakovými osobami.

Jak psi detekují naše nemoci a nálady?

Už léta se cvičí asistenční psi, kteří dokáží upozornit své majitele na blížící se epileptický záchvat nebo narkoleptický moment ještě předtím, než se projeví. To dává postiženým čas dostat se do bezpečné polohy nebo místa a předejít tak případnému zranění. Citlivý psí čich i v tomto případě zaznamená drobné biochemické změny v těle, které tyto stavy provázejí.

Podobně pomáhají i psi vycvičení pro diabetiky. Dokážou vycítit, když jejich páníčkovi nebezpečně klesne, nebo naopak stoupne cukr v krvi, a ihned ho upozorní. Tím mu dají šanci včas si píchnout inzulín nebo něco sníst. Vědci si myslí, že psi jsou zvláště citliví na látku isopren, chemikálii, jejíž množství se v lidském dechu při těchto změnách výrazně mění.

Tajemství psího čumáku

Když vás přepadne migréna, je to obvykle peklo, které vás dokáže vyřadit z provozu na celé hodiny a položit na lopatky. Spoustě lidem se v tu chvíli stalo, že byl pes celou dobu neklidný. Nejdřív jen obíhal místnost a štěkal, jako by ho něco vyděsilo. Poté se vrátil, lehl si člověku na nohy a začal je olizovat. 

Psi dokáží vycítit chemickou látku serotonin, jejíž hladina v těle stoupá, když se blíží migréna. A právě tímhle svým chováním upozorní svého páníčka na blížící se problém, a to klidně i hodinu nebo dvě předem. To dopřeje člověku čas na to vzít si léky a připravit se na to, co přijde. 

Nejenže nás naši chlupáči milují a utěšují, ale také nám mohou v mnoha ohledech zachránit život nebo nám minimálně usnadnit den. 

Zdroje: time.com, theguardian.com, understandinganimalresearch.org.uk