Jeden z psychicky nejintenzivnějších filmů všech dob. Dostane každého a na ČSFD má 88 %

Jsou filmy, u kterých se diváci baví od začátku do konce. U některých je ale dominantní strach a úzkost. Právě s těmito emocemi dokázal pracovat jeden z úspěšných snímků. Diváci byli ovlivněni natolik, že se od televizních obrazovek i přes nepříjemné pocity nemohli odtrhnout. 

Strach, úzkost, panika a bezmoc. To jsou jedny z hlavních emocí, které člověk cítí při sledování světově úspěšného filmu z roku 2000. Aby se diváci dívali od začátku až do konce, film jimi v některých scénách manipuluje. Způsob jednání, který cíleně dokáže ovlivnit myšlení i emoce druhého člověka, může být poměrně jednoduchý. Stačí jen vědět, jak na to. Úspěšní manipulátoři pracují především s emocemi. V člověku se snaží vyvolat pocity strachu, soucitu či viny. Aby byli úspěšní, je zásadní vhodný výběr slov a správné načasování. 

Tvůrci filmů dokážou manipulovat emocemi diváků

Manipulátorem nemusí být pouze člověk samotný. Prostředkem, jak ovlivnit chování či vnímání druhé osoby, může být i film. Ten je k práci s lidskými emocemi jako stvořený. Díky střihu a kameře vidí divák pouze to, co mu režisér chce ukázat. Pocity významně ovlivňuje také hudba. Dramatická či melancholická, každá má jiný význam. Přestože může filmová scéna vypadat obyčejně, promyšlenou přípravou vede diváka k emoci. Snadno se tak stane, že se při sledování některých pasáží člověk cítí smutně nebo naopak vesele, aniž by vlastně věděl proč. 

Filmem, který si zahrává s city člověka a záměrně v něm vyvolává pocity paniky, bezmoci a úzkosti, je film režiséra Darrena Aronofskyho Requiem za sen. Drama natočené v roce 2000 podle knihy Huberta Selby Jr. je plné nešťastných osudů, touhy po úspěchu i závislostí. O úspěšnosti tohoto snímku, který diváky doslova vtáhne do děje, hovoří i hodnocení na Česko-Slovenské filmové databázi. Aktuálně má 88 % a patří mezi 30 nejoblíbenějších a 80 nejlepších filmů, které jsou v databázi evidovány. 

Mrazivá skladba dokáže změnit pohled na odehrávající se děj 

Jak již bylo řečeno, zásadní vliv na člověka má hudba. Hudební podklad nejenže může změnit význam odehrávající se scény, také ovlivňuje vnímání člověka. Hudbu, která provází celý film Requiem za sen, složil Clint Mansell. Skladba Lux Aeterna byla nahrána smyčcovým orchestrem. Toto provedení jí přidává na mrazivosti. Bez ohledu na to, zda sledujete film nebo si hudbu pustíte jen tak, bude vám při ní možná běhat mráz po zádech. Stupňující se melodie v člověku vyvolává pocit naléhavosti, úzkosti a beznaděje. 

Rychlý sled scén vyvolává pocit beznaděje 

Ve filmu Requiem za sen se děj točí kolem drog. Nejednou se tak setkáváme se situací, že je někdo pod jejich vlivem. Divák má při sledování těchto scén díky vhodně zvoleným sekvencím pocit, jako by byl pod vlivem sám. Prudký střih krátkých ani ne sekundových záběrů spolu s pohledem na rozšířené zorničky a injekční stříkačky, dramatickou hudbou a zvuk zapalovače či bublání drog v člověku vyvolává nepříjemné pocity. Snadno se tak stane, že má divák pocit, jako by sám byl drogově závislý. 

Film je dramatickou podívanou, která vám po zhlédnutí nedá spát. Vhodně zvolená manipulace v divákovi vyvolává pocity, jako by sám prožíval životy hlavních postav. Silné emocionální působení ale může mít i pozitivní nebo preventivní účinek. Po zhlédnutí některých scén by mnoho lidí jistě ani nenapadlo, aby ve skutečném životě drogy byť jen vyzkoušeli. Tak silný zážitek si z tohoto filmu odnášejí. 

Zdroje: medium.cz, Csfd.cz, Kinobox.cz