Mentální facka: Psychicky nejnáročnější pohádka všech dob nás strašila ještě ve spánku. Vzpomínáte?
Z české televizní tvorby 90. let pochází řada pohádek, které nezapadají do standartního modelu načančaných princezen a statečných hrdinů, kteří je zachraňují. A když zabrousíme do úplných hlubin téhle nestandartní škatulky, najdeme tam pohádky, které v době svého uvedení dokonce děsily děti u televizních obrazovek napříč domácnostmi.
Jednou takovou pohádkou je i ta z roku 1993, která řadě tehdejších dětských diváků utkvěla v paměti jako nečekaně temná a strašidelná podívaná. Příběh s romantickým nádechem, kouzly a čarodějnou kletbou však dnes vyvolává spíš úsměv a kroucení hlavou než husí kůži jako tehdy.
Zlá macecha a ještě horší zvířecí kletba
Děj pohádky začíná na královském dvoře, kde mladý král vyráží na lov a cestou zabloudí. Ocitá se u tajemné tvrze uprostřed lesa, kde se setká s Aničkou – krásnou, hodnou a skromnou dívkou, která žije se svou macechou a její dcerou Katkou – i přes to, že jsou s Aničkou nevlastní sestry, mají se rády jako vlastní. Jak to v pohádkách bývá, král se do krásné Aničky ihned zamiluje a chce si jí vzít za ženu. Jenže macecha má sňatek s králem naplánovaný pro svou vlastní dceru. Aby Aničce zabránila získat si královu lásku, uvalí na ni strašlivou kletbu – promění její tvář v ovčí hlavu a sebere jí hlas. Děsivá maska ovce se vzdáleně lidskými rysy nás v dětství pronásledovala v nočních můrách i týdny po zhlédnutí.

Prokletá hrdinka
Katka své nevlastní sestře naštěstí lásku s králem přeje a přesvědčí ji, že i přes svůj hrůzostrašný vzhled do království půjdou. Tam se Anička musí vydávat za němého sluhu a nikomu neřekne, kým doopravdy je. Král je mezitím velmi smutný, že se jeho milá neukázala, jak slíbila, že se po ní slehla zem a vůbec netuší, že ta ošklivá bytost v království je právě jeho vyvolená. Mezitím králův bratr každou noc záhadně mizí, a zdá se, že ho někdo okouzluje. Ukazuje se, že byl zaklet kouzlem podzemní královny víl a každou noc tráví v její říši, odkud se nemůže vymanit.
Právě Anička, díky své podivné podobě, dokáže do tohoto světa proniknout. Důležitou roli zde hrají tři lískové oříšky, které Anička získává a s jejichž pomocí králova bratra osvobodí. Král, kterému Anička připadá podle očí povědomá jí do podzemí pronásleduje, tam jí políbí a tím zlou kletbu zlomí. Pohádka nakonec končí dvojitou svatbou – nejen krále s Aničkou, ale i králova bratra s Katkou.

Strašidelný zážitek? Ne pro dnešní děti.
Přestože zápletka Aničky a lískových oříšků je klasicky pohádková a nechybí v ní morální poselství, dodnes budí u nejednoho diváka rozpaky. Kromě děsivého zjevu Aničky s prázdným pohledem zahaleným v kápi byla atmosféra temná a tíživá. Záporná postava nebyla v pohádce jedna, ale hned dvě, které spolu vzájemně nesouvisely. Rovněž je zde silný motiv kouzelného ovládání, proti kterému se obyčejný člověk nemůže ubránit, a díky čemuž má divák intenzivní pocit nespravedlivosti. A Anička byla sice velmi statečná nevinná dívka, které záleželo na ostatních, a i když byla sama zakletá, postavila se do role hrdinky a zachránkyně, nicméně pro dětské publikum bylo velmi těžké se s ní ztotožnit – nemohla mluvit a její obličej vypadal jako zvířecí hlava s prázdným výrazem.
Navzdory tomu, nebo možná právě proto, zůstala pohádka v paměti mnoha diváků. Z dnešního pohledu však působí úplně jinak. Maska ovce, která nás v dětství děsila dnes působí spíš groteskně, a to ne pouze pro dospělé publikum, které pohádku pamatuje ještě ze svého dětství, ale i pro současné malé diváky. Scény, které měly být dramatické, působí ve světle dnešních moderních efektů až komicky. A děti, které dnes vyrůstají na úplně jiných filmech a animovaných pohádkách, které mají propracovanou výpravu, už nedokážou vnímat Aničku s lískovými oříšky jako strašidelnou – spíš jako legrační a trochu zvláštní retro zážitek.
Zdroje: autorský text, youtube.com, pohadkar.cz