Těchto 7 vět říkají pouze lidé s mimořádně vysokým IQ. Číslo 4 vás překvapí. Poznáváte se?
Inteligenční kvocient, který přesahuje 120 bodů, je považován za nadprůměrný. Lidé s tímto či vyšším IQ často ve svém slovníku používají věty, na které nejsme příliš zvyklí. My vám nyní představíme 7 vět, které říkají jenom ti nejinteligentnější.
Lidé s vysokým IQ se nám často zdají jako někdo, kdo do běžné společnosti nepatří. Protože jim byla dána vysoká inteligence, často je například nižší jejich emoční kvocient. Mohou být také méně zruční a nepříliš společenští. U některých lidí ale jejich vysoké IQ nemusí být na první pohled vůbec poznat.
Dialog se často nevyhne těmto 7 větám
I tak existuje hned několik vět, které lidé s vysokým inteligenčním kvocientem rádi a často používají. Protože jsou nadprůměrně inteligentní lidé často velmi hloubaví, rádi vedou rozhovory, které obsahují otázky typu „Jaké jsou důkazy pro toto tvrzení?“ nebo „Můžete mi o tom říct něco více?“.
Při konverzaci nejen v pracovním prostředí rádi používají větu “Myslím, že bychom měli zvážit i jiné alternativy.”. Pokud se dopustí chyby, nebojí se ji obvykle přiznat. Naopak se z ní snaží poučit. Jejich prozření obvykle doprovází věta typu „Mýlil jsem se, máte pravdu, díky, že jste mě opravili.“.
Chytrým lidem obvykle nestačí pouhé konstatování. Pokud je někdo o něčem informuje, chtějí vědět, proč si to myslí, nebo kde k takové myšlence přišli. A to může jejich společníky často také překvapit. V jejich slovníku tak může zaznít věta „Proč si to myslíš? Jaký je důvod pro tento tvůj názor?“. Nespokojí se přitom s jednoduchými odpověďmi. Naopak chtějí pochopit i to, čemu vůbec nerozumí. Připravte se předem a nebuďte překvapeni.
Informace od ostatních si neustále ověřují. Žádají tak o fakta a to větou typu „Můžeme to podložit fakty?“. Protože se rádi nechávají poučit, zazní od nich často i věta „To je velice zajímavá myšlenka, velice zajímavý úhel pohledu.“.
Nadprůměrně inteligentní jsou i známé osobnosti
Chceme-li najít někoho, kdo má velmi vysoké IQ, vůbec nemusíme chodit pryč z filmového průmyslu. Jedním z lidí, jejichž IQ je téměř nadpozemské, je americký herec James Woods. Jeho IQ podle výsledků přesahuje hranici 180. Právě díky své inteligenci studoval technologii v Massachusetts. Nakonec se ale stal hercem. Jeho kariéra začala televizním filmem v roce 1971. Následně se objevil v mnoha slavných snímcích. Těmi jsou například filmy Tenkrát v Americe, Casino, Smrt panen nebo Divoké vlny.
Dalším ze známých lidí, kteří už bohužel není mezi námi, byl se svým IQ přesahujícím 160 kosmolog, spisovatel a také teoretický fyzik Stephen Hawking. Ten se proslavil například teorií, že černé díry ve vesmíru nejsou úplně černé, ale vyzařují záření. Myšlenku takzvané singularity podpořil spolu s Rogerem Penrosem teorii Velkého třesku.
Inteligence se občas může spojit s bláznovstvím – jako ve filmu
Excelentním filmem, který pojednává nejen o vysokém IQ, ale také o schizofrenii, je životopisný film o Johnu Nashovi, Čistá duše. Ve filmu z roku 2001 si hlavní roli zahrál Russell Crowe, jeho ženu Jennifer Connelly. Příběh, ze kterého jde nejednomu divákovi mráz po zádech, vypráví životní osud geniálního držitele Nobelovy ceny za ekonomii Johna Forbese Nashe. Ten se musí potýkat nejen s vysokým IQ, ale také zdravotními problémy v podobě schizofrenie.
Film, který celkem získal 4 Oscary, vypráví o tom, jak se lékaři i samotný matematik a jeho rodina museli potýkat s tehdy ještě nepříliš probádanou nemocí. Ve skutečném životě podstoupil Nash různé formy terapií a absolvoval pobyty nejen v Americe, ale i Ženevě či Paříži.
