Psychologové odhalili nepříjemnou pravdu: Lidé, kteří si pouštějí televizi hned ráno, mají společný jeden psychopatický rys

Ruku na srdce, kolik z nás to dělá? Otevřeme oči a hned vezmeme do ruky mobilní telefon a jdeme se podívat, co je nového. Nebo ještě lépe, vstaneme a než se nám pořádně rozlepí oči, sáhneme po ovladači a pustíme televizi. Zprávy, diskuse, události ze světa, to všechno jsou věci, které nás zahltí ještě před ranní kávou a mozek jde z příjemného odpočinku na 100% výkon v podstatě okamžitě.

Pro někoho uklidňující rituál, pro jiného nutnost, protože potřebuje mít přehled a nesmí mu nic uniknout. Jenže právě tenhle automatický zvyk začíná podle psychologů vypadat méně nevinně, než se dlouho zdálo. Tento návyk nám totiž z dlouhodobého hlediska může zadělat na pořádnou polízanici.

Ranní (zlo)zvyk

Zajímavé je, že většina lidí si televizi nepouští proto, že by opravdu chtěla sledovat obsah. Často jde spíš o potřebu zaplnit ticho, vnímat tak napůl a nechat něco „běžet na pozadí“. Ráno se chystáme do práce, případně chystáme děti, děláme snídani a ranní hygienu, a u toho se zdá jako skvělý nápad vyplnit ticho. Jako smysluplné se zdá zapnout právě třeba zprávy – pak člověku přijde, že v průběhu příprav a povinností ještě zvládne načerpat nějaké informace, kterými se díky tomu nemusí věnovat později.

Psychologové však zdvihají výstražný ukazováček a varují, že takové chování může vážně zamávat naším emočním nastavením. V edukačních materiálech České televize se opakovaně objevuje myšlenka, že jedním z typických znaků moderního přetížení je vyhýbání se vlastním emocím. A právě takové přetížení je způsobeno i informační zahlceností. Pokud nedopřejeme hlavě klid ani ráno, kdy máme prostor zahájit den nerušenou pohodou a zaměřením sami na sebe, pak už ho v dnešní moderní době nedostaneme až opět do večera, kdy si jdeme lehnout.

Stres hned po probuzení

Důsledky se ale mohou projevit i na našem prožívání. Intenzivní stimulace po probuzení zatěžuje mozek a může zvýšit míru stresu. To nás buď z dlouhodobého hlediska dostane na emoční hranu, kdy naše psychika v nejhorším vypoví funkci a pak nás snadno rozhází i zdánlivé banality, nebo se staneme emočně otupělými. Emoční otupělost zní děsivě a samozřejmě záleží, jak silná je vaše psychika. Nicméně i těm silnějším z nás může po neustálém vystavování negativním zprávám, přetěžování mozku a umělým zvyšováním stresu hned po probuzení, takzvaně dojít šťáva. Nastoupí stav sníženého emočního prožívání, rezignace, poleví pocity štěstí a zvýší se náš neklid.

Jak začnete ráno, ovlivní váš den

Ráno je z psychologického hlediska klíčové. Mozek se probouzí, emoce se „nastavují“ a vzniká základní tón dne. Pokud ho zaplníme katastrofickými zprávami, informacemi a diskusemi, může se stát, že nám na vlastní emoce už nezbude prostor.

Zahraniční studie z časopisu Stanford poukazuje na to, že sledování zpráv krátce po probuzení zvyšuje úzkost a snižuje pozitivní náladu i několik hodin poté. V praxi to znamená, že krátce po probuzení už máte načerpáno tolik vjemů, že jste z toho unavení a skoro si můžete jít zase lehnout. Ideální pro celkové zdraví a kvalitní funkci mozku je začít každé ráno pohledem do dálky – třeba na horizont nebo vzdálený objekt venku, uvádí terapeut ze Stanfordu.

Zkuste pro jednou vynechat

Lidé, kteří se hned po probuzení obklopí obrazovkou, si často ani neuvědomují, že si tím mohou zadělat na pořádný malér. Tenhle postupně budovaný zvyk, který děláme automaticky, nám z dlouhodobějšího hlediska nepřináší vůbec nic dobrého. Právě naopak. Ideálním scénářem, za který nám mozek poděkuje, je ráno vstát, v tichu se protáhnout, provést ranní hygienu a nechat hlavu, aby se postupně probouzela, případně plnila svými myšlenkami.

Samozřejmě nikdo netvrdí, že televize je zlo a že by se snad měla zakázat. Jde spíš o otázku, kdy a proč ji používáme a jestli nám to přináší pozitiva. Tak až se zítra probudíte, zkuste tentokrát nechat ovladač ležet na stolku a dejte si alespoň 15 minut ticha a klidu. Dejte si kávu a vnímejte jenom sebe a svoje smysly. Uvidíte, že se vám i do práce půjde o něco lehčeji než obvykle.

Zdroje: pubmed.ncbi.nlm.nih.gov, edu.ceskatelevize.cz, lifestylemedicine.stanford.edu, medium.seznam.cz