Ráno jsem viděla scénu, která přesně vystihuje Česko v roce 2025. Tohle by nevymyslel ani Cimrman

Čím dál tím víc si všímám absurdit každodenního života, které se kolem nás odehrávají. Ovšem to, co jsem viděla dnes ráno, mě dostalo do kolen. Scéna, kterou by nevymyslel ani Cimrman, naprosto přesně vystihuje nejen současné Česko, ale nejspíš celý svět. Stála jsem na refýži a čekala na tramvaj. Dlouho to nejelo a já – jak už mám ve zvyku – jsem pročesávala zrakem okolí. Když tu mi padl pohled na přechod.

Rozsvítila se zelená a mladík se sluchátky na uších a mobilem v ruce vykročil. Po pár krocích zakopl o starého muže, který právě upadl. No, řeknete, to není nic mimořádného, to se klidně mohlo stát. Jenže mladík, který byl zřejmě slušně vychovaný, ze sebe vychrlil tak hlasité „pardon“, že to bylo slyšet až k nám. A staříka ještě úctyhodným obloukem obešel, aby mu snad nějak neublížil. Pak pokračoval svižným krokem ve svém směru.

Absurdita dneška

Ještě i teď se mi tají dech, když si to znovu vybavím. A nevím, jestli se mám smát nebo plakat. Ono to v prvním okamžiku k smíchu bylo; celé to vypadalo jako dobře zrežírovaná groteska. Ale režisér ani kameraman nikde. Pokud se mladík nad touto scénou, byť jen na okamžik, pozastavil, musel mít pocit, že je všechno v pořádku: etiketa dodržena, omluva zazněla, svědomí čisté. Jen ten stařík zůstal ležet.

A takový je obrázek dnešní doby. Lidé zabraní sami do sebe, do hudby, do internetu, do nekonečného proudu informací. Mobil v ruce, pecky v uších a svět kolem nich je jen pouhou kulisou, která jim občas nešikovně vstoupí do cesty. A pak se snadno stane, že se lidský zájem, kontakt či komunikace smrskne na pouhé „pardon“. Sice zdvořilé, ale prázdné.

Že by to bylo mnou?

Možná, že jsem zůstala skutečně trčet někde v pravěku a sto let za opicemi a tento způsob života je nová forma společenského chování, která mi unikla: nic neřešit, jen se omluvit. A pak rychle zpátky na display, protože tam se odehrává ten „pravý“ život. Ten reálný, se skutečnými lidmi, už je jen jakási obtěžující offline verze.