Ředitel ČT dal zelenou seriálu za 120 milionů. Teď je z něj nejdražší ostuda, jakou Česká televize pamatuje

Česká televize vsadila na historický seriál s rozpočtem 120 milionů korun. Měl konkurovat zahraničním produkcím, avšak po odvysílání prvních dílů bylo jasné, že se investice nevyplatila. Diváci i kritici se shodli, že za spoustu peněz vznikla obyčejná telenovela. 

Seriál sledoval osudy Heinricha von Mattoniho, který dokázal ve druhé polovině 19. století proměnit obyčejnou minerálku v rodinné zlato. Režie se ujal Marek Najbrt, ten samý, který natočil Protektor. Roli Mattoniho si mezi sebou rozdělili hned tři herci. Mladého hrál Jáchym Novotný, pak ho převzal David Švehlík a nakonec jeho vlastní táta Alois.

Komplikace přišly prakticky okamžitě po startu výroby na podzim 2014. Původně hlavní představitel Jiří Bartoška vážně onemocněl a musel projekt opustit. Podobné zdravotní trable postihly i Josefa Abrháma. Drahé záběry, které se stihly natočit, skončily v archivu a štáb začal zoufale hledat náhradníky. 

Snaha o evropský formát

Tvůrci se netajili tím, že koukali na britské a německé úspěchy a chtěli něco podobného. Lákalo je natočit českou verzi toho, co funguje v zahraničí, třeba jako Panství Downton nebo Pan Selfridge. Aspoň po technické stránce to vypadalo slibně. Kostymérka Andrea Králová musela sehnat přes tisíc dobových kostýmů a před kamerou se protočily tři tisíce komparzistů, což v české tvorbě není příliš obvyklé. Ředitel ČT tedy dal seriálu zelenou, aby se začal vysílat. 

Problém však podle mnohých recenzentů spočíval ve slabém zpracování. Scenárista Petr Zikmund vytvořil text, který ignoroval většinu postav a soustředil se jen na hlavního protagonistu. Repliky zněly nepřirozeně, navíc často neodpovídaly době. Namísto strhujícího obrazu budování obchodního impéria dostali diváci především výčet milostných avantýr.

Dvanáct dílů divákům stačilo

Tím zklamáním byl dvanáctidílný seriál Já, Mattoni, který měl zmapovat cestu Heinricha von Mattoniho od mladíka až po průmyslového magnáta a tvůrce proslulé značky. Výsledkem ale bohužel byla nezáživná podívaná. Internet po premiéře v roce 2016 zaplavila vlna rozhořčení. Lidé nechápali, kam se poděly ty miliony, když výsledek vypadal jako průměrné české dílo.

Recenzenti si servítky nebrali, jeden z nich napsal: „Nuda, nezájem. Vypadá to jako standardní inscenace, co se tady točily před deseti lety, jen trochu poznáte, že je to drahé. Z hlediska toho, že seriál nevypráví téměř žádné životopisné události, pokulhává i ta berlička se scénáristickou licencí.“

Bolestné srovnání

Pohled na úspěšné zahraniční vzory ukazuje propastný rozdíl. Britské historické ságy umějí vést paralelně mnoho dějových linek, aniž by se v tom divák ztratil. Podobně laděné projekty o podnikatelích dokázaly z dostupného materiálu vytěžit napětí, emoce i humor. 

Český pokus místo toho nabídl protagonistu, kterého jeden recenzent výstižně popsal jako sobeckého sukničkáře bez morálních skrupulí. Publikum nemělo jediný důvod držet mu palce nebo se trápit jeho neúspěchy.

Veřejnoprávní stanice spustila mohutnou reklamní kampaň. Plakáty visely snad všude, a to zejména během karlovarského festivalu. Propagace neustále připomínala rekordní náklady, jako by vysoká cena automaticky garantovala špičkovou kvalitu. Publikum však mělo dost jasno. Po úvodních epizodách začal zájem prudce klesat. Facebookové diskuse kromě toho překypovaly hněvem a rozčarováním. 

Jaké ponaučení z této zkušenosti plyne? 

Finance nenahradí talent a dobré zpracování. Bez poutavé zápletky jsou i ti nejlepší herci bezmocní a nejdražší kulisy zbytečné. Pokus zalíbit se všem znamená neuspokojit nikoho. Tento projekt měl dokázat schopnost domácí produkce konkurovat světu. Namísto toho se stal varováním, jak lehce lze promarnit desítky milionů. 

Zdroje: reflex.cz, csfd.cz, idnes.cz