Koupila jsem dětem maličkou retro televizi. To, co pak udělaly, bych nečekala ani ve sci-fi filmu

Retro televize Tesla Mánes s kulatou obrazovkou vypadala jako originální dekorace do dětského pokoje. Koupila jsem ji na bleším trhu a těšila se, jak dětem udělá radost. Jenže ty místo toho udělaly něco, s čím jsem vůbec nepočítala.

Ráda chodím na bleší trhy. Najdete tam věci, které v normálních obchodech nekoupíte. Před časem jsem na jednom narazila na starou televizi Tesla Mánes, která vypadala jako z padesátých let. Vzala jsem ji a děti za mnou za pár dní přišly s tím, že by tu televizi chtěly prodat.

Zjistily na internetu, ani nevím kde, že se Tesla Mánes dá prodat za zhruba pět tisíc. Vytvořily inzerát, vyfotily ji a vážně ji po dvou dnech prodaly. Pět tisíc za starou televizi jsem fakt nečekala.

Rotující kotouč s dírkami

Začala jsem se zajímat, jak televize vůbec vznikla. První přenos obrazu se povedl v roce 1926 v Londýně a má to na svědomí Skot John Logie Baird. O dva roky později dokázal poslat obraz až mezi Londýn a New York. Baird vyvinul mechanickou televizi s rotujícím kotoučem s dírkami. 

Němec Paul Nipkow si už v roce 1884 nechal patentovat kotouč s otvory ve spirále, který dokázal rozložit obraz na řádky. První mechanické televizory se prodávaly do roku 1934. Pak už přišly elektronické. V roce 1944 Baird světu ukázal úplně první elektronickou barevnou televizi. 

Televize udělala radost i tam, kde nemusela

Když jsem se začala hrabat v historii, narazila jsem na informaci, že první pravidelná televizní stanice na světě začala vysílat 22. března 1935 v Německu a jmenovala se Fernsehsender Paul Nipkow. To jméno po vynálezci Nipkowovi bylo záměrné. Adolf chtěl, aby televize vypadala jako německý vynález, ne britský. 

Zabavil tedy majetek britské společnosti Fernseh a dal ho Göringovi. Ten dobře věděl, že televize je skvělá na propagandu. První experimentální vysílání zkusili v Berlíně v roce 1928. O rok později začala rozhlasová stanice Witzleben přenášet první televizní obraz do přijímače na poště v Berlíně. V březnu 1935 pak spustili pravidelné vysílání, které ale zpočátku fungovalo jen v okolí Berlína.

První olympijské přenosy

Televizi hodně pomohly sportovní přenosy z olympiády v Berlíně v roce 1936. Olympiádu tehdy sledovalo na soukromých a veřejných televizích asi 160 tisíc lidí. Na tu dobu to byla opravdu neskutečná masa lidí. Zpočátku televize sloužila hlavně k zábavě. Na propagandu používali spíš rozhlas. 

I když se ze začátku vysílalo jenom třikrát týdně, v pondělí, ve středu a v sobotu, tak v srpnu 1937 už se dokonce vysílal i sjezd nacistické strany z Norimberku. Jinak program tou dobou tvořily živé vstupy ze studia, televizní hry, ukázky z filmů a týdeníky.

Vysílali pravidelný zpravodajský pořad, diskusní pořad a kulturní pořad Umělci se představují. Dále vysílali pořady o zvířatech a populární varietní show. V pořadu Kriminální policie varuje prosili diváky o pomoc při hledání zločinců. Po začátku druhé světové války přidali Vojáci zpívají vojákům. Pro ženy měli speciální pořady jako Zdravá žena – zdraví lidé a Hospodyně ve válce.

Začátky televize v Československu

První televizor u nás dal dohromady docent Jaroslav Šafránek v roce 1935, ale pravidelný program přišel až v padesátém třetím s vysíláním jen dva dny v týdnu, takže kdo měl doma televizi, měl obývák narvaný sousedy, kteří přišli, usadili se, čekali na program a nikdo si na nic nestěžoval, protože to byla tehdy opravdová sláva.

V květnu 1970 u nás začala vysílat Dvojka. Do té doby měli lidé k dispozici jen jeden program a najednou mohli přepínat mezi dvěma. Ne všichni však mohli Dvojku sledovat hned. V Československu bylo přes tři miliony televizí, ale většina měla jen jedno tlačítko. 

Takže televize s námi doma sice moc dlouho nepobyla, zato jsme se dozvěděli spoustu zajímavých informací. 

Zdroje: ct24.ceskatelevize.cz, cs.wikipedia.org, ct24.ceskatelevize.cz