Říkáte často těchto 10 frází? Gratulujeme. Podle odborníků máte nadprůměrnou inteligenci
Řeč je zrcadlem mysli a právě v obyčejných větách se často skrývá mimořádnost. Fráze jako „To je zajímavá otázka…“, „Zkusme se na to podívat z jiné strany“ nebo „Můžeme si dát chvíli na rozmyšlenou?“ nejsou jen vycpávkami. Jsou signálem, že dotyčný uvažuje v širších souvislostech, umí zpochybnit zaběhnuté pořádky a reaguje s respektem k druhému.
Co tyto věty naznačují?
Tyto věty v sobě často nesou hlubší význam. Lidé, kteří je používají, bývají otevření jiným názorům, dokážou si přiznat, že nemají vždy pravdu, a umějí vnímat svět z různých perspektiv. Projevují se u nich schopnosti kritického i kreativního myšlení – umí analyzovat informace a zároveň přinášet nové nápady. Zároveň jsou citliví na emoce – nejen své, ale i druhých – a proto zvládají zpomalit, reagovat s klidem a respektem. Také si udržují zdravý odstup, díky kterému se nenechávají snadno unést emocemi ani tlakem okolí. Psychologové se shodují, že lidé s vyšší „neviditelnou inteligencí“ často nevypadají na první pohled jako géniové – ale jejich způsob řeči a formulací o nich říká mnohé. Podle známého profesora, je to právě jazyk, co formuje naše vztahy, kariéru i schopnost vést, říká:
„Slova jsou jako otisky prstů – každý z nás zanechává jiný vzorec.“
10 frází, které prozradí, že přemýšlíte jinak:
- „Co když se na to zkusíme podívat úplně jinak?“
- „To je dobrá připomínka, děkuji, že jste ji zmínil.“
- „Můžeme o tom ještě chvíli přemýšlet?“
- „Co si myslíš ty? Zajímá mě tvůj pohled.“
- „Nejsem si jistý, ale rád se přiučím.“
- „To mě nenapadlo, pojďme to rozebrat.“
- „Vidím to teď z jiné perspektivy.“
- „Nemám odpověď hned, ale najdu ji.“
- „Záleží na úhlu pohledu.“
- „Nepotřebuju mít pravdu, chci porozumět.“
Podle známé lingvistky právě tyto obraty vypovídají o schopnosti sledovat a upravovat vlastní myšlení. „Nejde jen o to, co říkáme, ale jak uvažujeme během komunikace,“ dodává.
Jak tuto jazykovou inteligenci rozvíjet?
Pokud jste se v těchto frázích našli, gratulujeme – ale i pokud ne, není důvod ke smutku. Tato forma vnitřní bystrosti se dá vědomě posilovat. Například tím, že se naučíte lépe naslouchat druhým, klást si zvídavé otázky a záměrně zpomalit, než na něco zareagujete. Můžete si vést deník myšlenek, ve kterém si všímáte vlastních způsobů vyjadřování nebo se učíte nové formulace. Také čtení knih, diskuse s různorodými lidmi a schopnost přijímat jiný pohled bez obranných reakcí pomáhá trénovat právě tuto nenápadnou, ale velmi cennou inteligenci. Jak říká známý psycholog: „Nejchytřejší není ten, kdo má nejvíc odpovědí, ale ten, kdo pokládá ty nejlepší otázky.“
Vyzkoušejte si malý test:
Zkuste si během následujících 24 hodin zapsat, jaké věty používáte v běžné komunikaci – s rodinou, kolegy nebo cizími lidmi. Kolikrát jste:
- poděkovali za jiný názor?
- přiznali, že si něčím nejste jistí?
- položili upřímně zvídavou otázku?
- místo reakce chvíli přemýšleli?
Pokud alespoň tři z těchto situací zažijete a uvědomíte si je, je to skvělý krok k rozvoji jazykové inteligence. Mluvme nejen slovy, ale i vědomě – právě tam se rodí skutečná hloubka. autor konceptu emoční inteligence. Tento článek vznikl jako připomenutí, že skutečná inteligence se nemusí projevit v číslech, ale často se ukrývá v tom, jak myslíme, cítíme a mluvíme.
zdroj: novinky.cz, wikipedia.org, tandfonline.com
