Rozhodnutí Evropské unie zasáhne i nás. Dopady pocítí 2 miliony Čechů během několika týdnů

Sociální sítě jsou neoddělitelnou součástí dnešní doby. Používají je téměř všichni, od dětí a mládeže až po seniory. Přinášejí do světa spoustu vychytávek, inovací a mohou být v mnoha věcech velmi prospěšné. Platí to ale i v opačném směru. V některých případech mohou více škodit, než pomáhat. A právě na to upozornili poslanci Evropského parlamentu.

Minulý týden se v Europarlamentu řešilo téma sociálních sítí v kontextu zvýšení ochrany, zejména pro nezletilé. Týkat by se to mělo dětí do 16 let, které by měly mít zakázaný vstup na sociální sítě. Tato rezoluce je pro členské státy nezávazná a čeští europoslanci jsou v tomto tématu rozpolceni.

Jak vypadalo hlasování?

Evropský parlament schválil tuto legislativně nezávaznou zprávu poměrem 493 hlasů pro a 92 proti. Zpráva doporučuje stanovit věkovou hranici 16 let pro používání sociálních sítí, platforem pro sdílení videí a nástrojů s umělou inteligencí s cílem lépe chránit děti a mladistvé.

Zpráva také poukazuje na fakt, že všechny tyto služby mohou negativně ovlivňovat život této věkové skupiny a podporovat závislost nebo jejich zranitelnost. Mezi nejbezpečnější návykové prvky řadí například nekonečné scrollování, automatické přehrávání videí, nebo praktiky připomínající hazardní hry.

Návrh má podpořit i rodiče

Toto opatření má také za cíl podpořit rodiče, aby mohli lépe kontrolovat činnost jejich dětí na internetu. Tímto způsobem se mají do online aktivit zapojit až v přiměřeném věku. Počítá se tedy s návrhem, že na sociální sítě by děti ve věku od 13 do 16 let měly mít přístup pouze se souhlasem svých rodičů.

Ve zprávě také najdeme upozornění na etická a právní rizika, které přináší nové moderní nástroje a také umělá inteligence. Patří mezi ně deepfakes, chatboti, nebo aplikace, které umí vytvářet zmanipulované fotografie. Právě na tohle parlament apeluje a vyzývá k co nejdřívějšímu řešení těchto ohrožení.

V reakci na všechna tato rizika přišla Evropská komise s iniciativou k vytvoření evropské digitální identity, která bude sloužit k ověřování věku uživatelů. Systémy by měly chránit soukromí nezletilých a zároveň zajistit jejich bezpečné používání online služeb.

Co říkají výzkumy?

K této problematice existují také výzkumy, které poukazují na znepokojivá data. Dle nich každý čtvrtý nezletilý vykazuje známky problematického, dysfunkčního používání chytrého telefonu, tedy chování, které se přibližuje závislosti.

Také Eurobarometr z roku 2025 ukazuje, že společnost vnímá problémy s online prostředím a jeho ohrožením. Dle jeho výsledků si více než 90 procent Evropanů myslí, že je důležité zavést ochranu dětí na internetu co nejdříve.

Jak tohle vnímají Češi?

Ze skupiny českých europoslanců souhlasili s tímto návrhem Jan Farský (STAN), Danuše Nerudová (STAN), Ondřej Kolář a Luděk Niedermayer (oba TOP 09) z frakce Evropské lidové strany, jakož i Jaroslav Bžoch (ANO) z frakce Patrioti pro Evropu. Proti byli Ondřej Krutílek, Alexandr Vondra, Veronika Vrecionová (ODS) z frakce Evropských konzervativců (ECR) a také Markéta Gregorová (Piráti) z frakce Zelených.

Někteří se hlasování zdrželi. „Ochrana dětí musí být účinná a realistická. Nejsem si jistá, jak účinně by se kontrolovalo například povinné ověřování věku dětí při přihlašování se na sociální sítě nebo do komunikačních aplikací,“ uvedla v prohlášení europoslankyně Klára Dostálová (ANO) z frakce Patrioti pro Evropu, která se rozhodla nehlasovat.

Ať už jsou názory ve společnosti jakékoli, asi se všichni shodneme, že sociální sítě mohou s sebou nést značná rizika. Právě děti patří k nejzranitelnějším a nejcitlivějším skupinám, na které se tato rizika mohou vztahovat. Proto bychom je měli alespoň chránit a uvědomovat si, že i online prostředí může být někdy velmi nebezpečné.

Zdroje: mediar.cz,s eznamzpravy.cz, europarl.europa.eu