Tahle polívka byla v každé pohádce a babičky ji opěvovaly. Dnes by ji ani Žeryk nežral
Pohádky se nejprve předávaly jen ústním podáním a kořeny některých z nich mohou sahat do starověku, ba dokonce i do doby bronzové.
Literární zpracování pohádek se objevilo ve středověku. Pohádky matky husy byly vydány roku 1696 a orientální Pohádky tisíce a jedné noci na počátku 18. století. Pohádky bratří Grimmů byly vydány na počátku 19. století a v té době se začaly pohádky zapisovat a publikovat už také i u nás. A tak se rychleji dostaly k širší veřejnosti a v psané formě se uchovaly i pro příští generace. A s příchodem kinematografie se rovněž začaly filmovat. I když pohádky vznikaly a vznikají po celém světě, nám jsou stejně nejbližší ty naše české pohádky. A umíme je napsat i natočit.
České pohádky? Máme být na co pyšní
České pohádky jsou nedílnou součástí národní kultury a filmového dědictví. Jsou oblíbené všemi generacemi, a to nejspíš proto, že v nich dobro vítězí nad zlem, a to mnohdy pouze díky kouzlům, že jsou plné humoru a také moudrosti a morálního ponaučení. Některé pohádky jsou nejenom hezké, ale také pěkně mazané. Třeba ty, v nichž hladový, ale vychytralý pocestný (Honza, dřevorubec, chasník, který hledá službu), vymámí z lakomého hostitele do polévky všechny dobroty, které má ve své spíži. Inu, když to nejde jinak, musí se použít lest. A mazanost pohádkových hrdinů většinou divák ocení. Pohádkové příběhy původně nebyly vázány na podmínky reálného světa, ovšem to, jak chudý, ale mazaný chlapík přelstí lakomce, v mnohém realitu připomíná.
Prolhaná delikatesa, kterou by dnes ani pes nesežral
Pohádka o sekyrkové polévce je známá v mnoha verzích, a to napříč různými kulturami. Jen pointa je vždycky stejná – přelstít lakomého boháče tak, aby se i chudý chasník najedl. A proto všichni ti chudí tvrdí těm bohatým, že si uvaří polévku ze sekyrky. Lakomec by polévku, kterou chudák vydává za hodně silnou a vlastně nejlepší na světě, moc rád ochutnal. Vždyť to by bylo terno, kdyby se vařila polévka jenom ze sekyrky, to by ani pes Žeryk nežral! Vtipem však zůstává, že lakomé babičky z pohádek si opravdu myslely, že polévka ze sekyrky uvařená je a opěvovaly ji…
A nedůvtipný bohatec přináší ze svých zásob různé přísady – od brambor až po maso, aby byla polévka ještě chutnější. A už se nemůže dočkat, až ji i on ochutná. A bude-li tak dobrá, jak chudák praví, bude boháč ještě bohatší. A také ještě lakomější. Jistě už ho také ve svých představách vidíte, jak si mne ruce uspokojením.
V české verzi jsme se se sekyrkovou polévkou setkali v pohádce Honza málem králem. Ta byla natočena v roce 1977 a natočil ji režisér Bořivoj Zeman. Honza, kterého ztvárnil Jiří Korn, využije svůj důvtip, když mu lakomá hospodyně odmítne podat nějaké to sousto. Honza jí navrhne, že uvaří polévku jen ze sekyrky. Během vaření však Honza lakotnou ženu přesvědčí, aby mu nosila další a další ingredience, jako třeba houby, krupici, zápražku, omastek, až nakonec vznikne výtečná polévka. Jenže, někdy se objeví jakási smůla nebo co, a tak se v této pohádce Honza stejně nenajedl, protože tuhle výbornou polévku zblajznul lakomý sedlák v podání Petra Nárožného.
Třeba v ruské verzi nešlo o sekyrkovou polévku, ale o sekyrkovou kaši. Princip mazané pohádky je stejný, jen jde o vysloužilého vojáka, který se po letech vrací domů z války. Unavený a hladový konečně narazí na chalupu, kde žije lakomá stařena. A ta ho samozřejmě odmítne pohostit. A tak voják řekne, že to nevadí, že si uvaří kaši jen ze své sekyrky. Babka je na takový zázrak zvědavá, a tak mu ochotně nosí vodu, sůl, obilí i máslo, z čehož vznikne výživná a chutná kaše. V britské verzi zase šlo o polévku z kamene.
Tyhle mazané pohádky nejsou jen o samotném vyprávění, ale nesou s sebou také určité poselství. A to, že důvtip může překonat skoro všechno, od lakoty a neochoty až po zlo.
Na webu TVGuru si můžete své znalosti filmografie vyzkoušet i v našich některých kvízech. Třeba v tajemném filmovém kvízu, kde máte rozpoznat herce socialismu.
Zdroje: ČT24ČeskáTelevize, Wikipedia, BrnoRozhlas
