Senioři, bacha: Tuhle českou klasiku milujete, ale lékaři varují. Po 50 letech ji raději vynechejte
S přibývajícím věkem dochází k některým nepříjemným změnám v našem těle. Ubývají svaly, a naopak přibývají tukové zásoby. Hůře se nám hubne, zato na mnohé z nás se kila lepí. Změny začínají již po padesátce. Tomu je nutné přizpůsobit jídelníček.
Po padesátce si musí zejména ženy hlídat, co si dají na talíř. V tomto věku totiž u nich dochází k hormonálním změnám, způsobených menopauzou. Kila jdou nahoru ještě rychleji, zvláště, pokud mají rády českou klasiku. Jedna z nich na první pohled vypadá zdravě, do zdravého jídelníčku však nepatří.
Málo jíst není řešením
Mnohé ženy v tomto věku se domnívají, že čím méně budou jíst, tím lépe. Velmi se mýlí. „Omezit drasticky svůj energetický příjem a nemít žádný pohyb je velkou chybou,“ varuje expert na výživu Ing. Petr Havlíček. Neméně velkou chybou je vynechávat přílohy.
Pokud příliš snížíme porce jídla, naše tělo zareaguje zpomalením metabolismu. Neumí totiž rozlišit mezi skutečným hladověním a touhou zhubnout. Místo hladovění odborník na výživu doporučuje pestrou stravu, která dodá tělu veškeré potřebné látky.
Bílkoviny nejen jako podpora hubnutí
Bílkoviny jsou stavební jednotkou našeho těla, jejich dostatek je pro jeho správné fungování nezbytný. Pomáhají budovat svaly, zrychlují metabolismus. Rovněž na delší dobu zasytí, což je velmi důležité při hubnutí. Podle výživového specialisty Petra Havlíčka by na talíři lidí po padesátce neměly chybět ryby. Nejen kvůli kvalitním bílkovinám, ale i kvůli kvalitním tukům, především omega-3 nenasyceným mastným kyselinám.
Řezníci ji chválí, odborníci se chytají za hlavu
Ne každá potravina, bohatá na bílkoviny, patří na talíř lidí starších padesáti let. Přitom mnozí z nich nedají dopustit na českou klasiku, kterou je jitrnice. Řezníci ji na svých webech chválí jako zdravou potravinu, plnou bílkovin, železa, zinku, vitamínu B12. Nenapsali však, že všechny tyto látky najdeme i v libovém mase.
Jitrnice obsahují spoustu nevhodných tuků a sacharidů. Pouhých 10 deka jitrnice, tedy necelá jedna jitrnice, skrývá 1200 kJ. Navíc milovníci české klasiky nezůstanou u jedné jitrnice. Obvykle ji ještě opečou na větším množství sádla nebo oleje, čímž ještě zvýší její obsah kalorií. Dietoložka Karolína Hlavatá k tomu dodává: „Člověk, nejen ten, co se potýká se zdravotními obtížemi, by se těchto lahůdek neměl přecpat,“ říká odbornice Karolína Hlavatá. Podle ní by měla stačit půlka jitrnice s vařenými bramborami a spoustou kysaného zelí.
Nějaká ta jitrnice zdravému člověku, staršímu padesáti let neublíží, pokud si ji dá jednou za rok. Problém je, že jitrnice je dostupná každý den, stačí zajít do některého z mnoha řeznictví.
Odkud se vzaly a proč je důchodci milují?
Jitrnice jsou stejně staré jako zabíjačky, které byly u našich chudých předků součástí jejich příprav na zimu. Jitrnice patří k typickým zabíjačkovým produktům. Ta domácí se vyrábí z tučného rozemletého vepřového masa, jako je bůček, plic, sleziny a jater. Do rozemleté směsi se přidává bílé pečivo, namočené ve vývaru, sůl, pepř, česnek a majoránka. Vzniklou směsí se plní střívka. V průmyslově vyrobených jitrnicích najdeme různé konzervanty a další uměle vyrobené chemické látky, které nejsou pro naše zdraví nic moc.
V hlavní roli
Děj jedné z nejstarších československých pohádek, Obušku, z pytle ven! se točí kolem jitrnic. Ty jsou v hospodě, kolem které chodí hlavní hrdina, mladý muzikant v podání Ladislava Peška. Muzikant si je nechá také prostřít od čarovného ubrousku, který dostal za odměnu od kouzelného dědečka.
Rostla i na stromech
Jitrnice, jako symbol hojnosti, v některých filmových pohádkách visí na stromech. V pohádce O Statečném kováři se objeví na stromech jako kouzlo, které má obalamutit Mikešova společníka, mlynářského pomocníka Matěje během jejich cesty za záchranou princezen.
Jitrnice visí na stromech také ve filmu režiséra Martina Friče Dařbuján a Pandrhola . Na Dařbujánovo přání je tam nechal pověsit tlustý sedlák Pandrhola.
