Seriál, který jsme za našich mladých let milovali. Dnes by ho cenzura vypnula po 20 sekundách a strhla by se mela

Když si v dnešní době přepneme televizi na reprízu starší komedie, často zažijeme šok. Ne proto, že by byl starší film méně kvalitní nebo obraz zrnitější. Spíš kvůli tomu, jak bezstarostně si dříve lidé dělali srandu z oblastí, které jsou dnes plné červených vlajek. Ano, dříve byl humor tak trochu trefnější a zlomyslnější. To se dnes nenosí a seriál, který měl přesně takový styl humoru, by byl dnes vypískaný.

Stačí pár vět o manželství, jedna poznámka o ženách a k tomu drobný vtípek na účet někoho, kdo vybočuje. To se to panečku hned rozjede na sociálních sítích. Všude jsou téměř okamžitě rozhořčené komentáře a autor musí dopodrobna vysvětlovat, co tím vlastně myslel a většinou se i omluvit. Dřív se to většinou přešlo mávnutím ruky, dnes se z podobné věty umí stát veřejná aféra během pár hodin.

Svět se mění a my s ním

Je fér říct, že svět se proměnil rychleji, než by kdo čekal. Porevoluční roky přinesly pocit, že je dovoleno skoro všechno, hlavně když je to drzé a trochu jedovaté. Dnes se ve veřejném prostoru váží slova víc než dřív a vtipy, které byly ještě nedávno normální, najednou působí jako píchnutí do vosího hnízda.

Internet navíc umí ze zdánlivé maličkosti udělat událost dne, protože se věci vytrhnou z kontextu a putují dál bez vysvětlení. Není divu, že se šíří i satirické texty, které si dělají legraci z představy, že někdo shora určuje, z čeho si smíme dělat srandu a z čeho už ne. Je to nadsázka, ale docela přesně míří na pocit, že se hranice veřejného humoru posunuly a že to některé lidi štve, zatímco jiným se ulevilo.

Humor, který jde s křížkem po funuse

Právě v tomhle duchu jde starý seriál, který byl dlouhá léta jistotou rodinných večerů. Bakaláři fungovali jako krátká televizní ukázka každodenních trapasů, školních historek a domácích šarvátek. Mnozí na ně vzpomínají jako na seriál na nedělní odpoledne s čajem a stejně tak uklidňujíc na ně působí i jeho vtipy.

Jenže když se na některé epizody člověk podívá dnes, je jasné, že by část dialogů zvedla obočí diváků už během prvních dvaceti vteřin. Ne proto, že by šlo o otevřenou nenávist, ale protože pointy často stojí na stereotypech, které už se ve veřejném prostoru netolerují tak lehce.

Ženy v těchto příbězích často nesou roli té, která prudí, intrikuje, neumí řídit, případně má jediný sen, a to ulovit chlapa a pak mu znepříjemnit život. Manželství se vykresluje jako sport plný pastí, kde je ideální strategie něco zatajovat, kličkovat, ale hlavně se nenechat při čemkoliv přistihnout. Alkohol se objevuje jako lék. Po pár skleničkách jsou aktéři upřímnější, odvážnější a také komičtější, alespoň podle tehdejší logiky. A když se v ději objeví někdo, kdo vybočuje, bývá často terčem posměchu.

Vlastně je to docela tvrdé

Zní to docela nekompromisně, jenže tehdejší humor byl často postavený na jednoduchých archetypech, zároveň nemínil nikoho urazit. Tchyně byla vykreslena jako pohroma, manžel jako věčný podvodník, žena jako generál domácnosti, co všem diriguje život. K tomu samozřejmá legrace z toho, že někdo pije víc, než by měl. Do stejné škatulky patřilo i jemné zesměšňování jinakosti, ať už šlo o vzhled, způsob mluvy nebo o to, že se někdo nechová podle očekávání. Dnes se na podobné legrácky díváme přísněji, protože se víc řeší, kdo je terčem a kdo z toho má potom šrám na duši.

Dříve to bylo normální

V devadesátých letech, a ještě dlouho po nich to mnohým připadalo nevinné. Smáli se, protože v tom poznávali sousedy, příbuzné i sami sebe. Jenže dnes je svět trochu citlivější. To, co dřív zůstalo v obýváku mezi lidmi, se rozjede na síti a v nejhorším případě se z toho stane veřejná poprava kvůli jedné větě. A tak by se některé staré vtipy v dnešním vysílacím prostoru velmi rychle vyškrtli, i kdyby šlo jen o obyčejný žertík.

Bakaláři tak působí jako zkostnatělý seriál, který dnešním generacím nic neřekne. Nám ale stále připomínají, jak moc se změnilo měřítko, podle kterého se posuzuje legrace, a jak snadno se z ní stane společenské téma. Někdo v tom vidí úlevu, protože se méně kope do slabších, jiný v tom cítí svěrací kazajku.

Zdroje: reflex.cz, ceskatelevize.cz, csfd.cz, medium.seznam.cz