Silvestrovská noc, kdy zamrzla země: Odbilo 00:00 a ČSSR se během jediné noci proměnila v ledové peklo

Kdo jiný by vám měl vyprávět o ochlazení století než pamětník. I když jsem byla ještě ve školním věku, dodnes si pamatuji, jak jsme se báli o rodiče, kteří v tak ukrutném počasí měli vyrazit do práce. To, co přišlo z 31. prosince 1978 na 1. ledna 1979, si mladší generace vůbec nedovedou představit. A to proto, že mnozí z nich zažili sníh nanejvýš na horách.

Silvestr je zpravidla spojen s bilancováním, veselými oslavami a s přivítáním nového roku. Silvestrovská atmosféra bývá jedinečná; mísí se v ní radost, nostalgie i touha po nových začátcích. A nikdo nepomýšlí na to, že by za dobu, než se společnost propije do prvního ledna, došlo k takovému zvratu počasí, že nebude možné vyjít před dům.

Silvestrovské počasí bylo tehdy spíš jarní a občas poprchávalo

Tenkrát před 47 lety se příroda ujala role scénáristy, dramaturga i režiséra najednou. A během několika málo hodin proměnila náladu celé společnosti. I ten, kdo byl na Silvestra do němoty, zrána v mžiku vystřízlivěl. Prudké ochlazení, které do Československa během silvestrovské noci přišlo, změnilo rytmus celého ledna 1979. Při vzpomínce na tento vstup do nového roku si opětovně uvědomuji, jak je příroda nevyzpytatelná a jak silnou moc má. Dokáže lidské plány změnit lusknutím prstů.

Silvestrovské oslavy roku 1978 se odehrávaly jako vždycky a málokdo tušil dramatické meteorologické dění na pozadí. Místo příprav půlnočního přípitku a ohňostroje jsme se náhle ocitli tváří tvář nečekané zimní síle. Vlastně spíš zimní přesile. Lidská radost, podpořená pár sklenkami lahodného moku, se ocitla v kontrastu s přírodní tvrdostí. A naše vzpomínky zahrnují pocit překvapení, obavy a respektu k přírodním živlům.

Nejprudší ochlazení století

Silvestr 1978 přinesl nejprudší ochlazení 20. století v Československu. Poslední den roku 1978 začínal nezvykle teple, teploty byly prakticky jarní. Teploměry ukazovaly 10 až 15 °C nad nulou. Lidé vyráželi na silvestrovské oslavy v lehčím oblečení a nikdo netušil, že se během několika hodin všechno změní. V noci na Nový rok se přes Krušné hory převalila vlna arktického vzduchu a ráno 1. ledna 1979 už teploty klesly na –15 až –20 °C. Během několika hodin činil rozdíl v teplotách kolem 35 °C.

A protože bylo – jak už jsem zmínila – poměrně vlhko po mrholení, způsobil tento prudký pokles teplot masivní náledí. Silnice, chodníky i schody u domu se během chvíle přeměnily na kluziště. Doprava přestala fungovat prakticky ihned. Autobusy i vlaky nabíraly obrovské zpoždění, spousta spojů byla zrušena. Bylo ochromeno i zásobování, takže vesnice i některá města zůstaly v izolaci. A co k tomu říká pamětnice? „Na silvestrovské oslavy jsem šla v lodičkách a po skončení jsem neměla v čem jít domů.“  

Energetická krize: zmrzlé uhlí

Jedním z největších problémů se stalo zamrzlé uhlí. A protože v té době se k topení používalo uhlí téměř všude, byla výsledkem energetická kalamita. Uhlí zůstalo v mrazech uvězněné ve vagónech i uhelných skladech, ba dokonce zmrzlo i v dolech. Nebylo možné ho vykládat ani dopravovat. Náhle nebylo čím topit. A protože mrazy nepolevily v průběhu celého ledna, v mnoha domácnostech se teplota v bytech propadala na kritické hodnoty.

Mimořádná opatření a uhelné prázdniny

Situace byla natolik vážná, že byla zavedena některá mimořádná opatření. Například ministr školství vyhlásil takzvané uhelné prázdniny. Děti nechodily do školy, protože nebylo možné zajistit vytápění tříd. Televizní vysílání bylo omezeno, a stejně tak veřejné osvětlení; to proto, aby se šetřila energie. Tenkrát nešlo o žádný krátkodobý výkyv. Mráz svíral republiku celý leden, teploty se držely hluboko pod nulou a život se do normálu vracel jen zvolna.

Prudké ochlazení na konci roku 1978 se nestalo jen meteorologickou epizodou, ale také jevem, na kterém je vidět, jak úzce je lidský život spojen s rytmem přírody.

Zdroje: ČT24ČeskáTelevize, MediumSeznam, ReadZone