Měl to být klidný Silvestr. Ráno 1. ledna jsem ale doma našla věc, kterou si neumím vysvětlit

Silvestr jsme oslavili doma s přáteli. Nebylo to nic extra, spíš taková příjemná klasika. Ráno jsem se probudila s bolestí hlavy a divným pocitem. A pak jsem našla něco, co mě vyděsilo. Video v telefonu, které jsem já určitě nepořídila.

Probudila jsem se prvního ledna s klasickou novoroční kocovinou, bolela mě hlava a měla jsem sucho v ústech. Když jsem sáhla po telefonu, našla jsem v galerii video z půl druhé v noci. Pustila jsem si ho a viděla náš obývák, slyšela svůj hlas, ale absolutně jsem si to nepamatovala.

Video trvá asi minutu

Chodím v něm po obýváku, něco vyprávím kamarádce, smějeme se. Zní to normálně, vypadám normálně, ale já si na to vůbec nevzpomínám. Listuju tedy galerií dál. Fotka z obýváku po půlnoci, selfie s přáteli, hlasová zpráva poslaná bratrovi v půl druhé ráno. A já si nepamatuji, že bych cokoliv z toho dělala.

Začínám panikařit. Kdo mi to tam nahrál? Proč nemám telefon zamčený? Ale moment, to je můj hlas. To jsem já na tom videu. To jsem já na těch fotkách.

Pravda přišla od kamarádky

Zavolala jsem kamarádce, která u nás byla. „Hele, ty jsi mi něco nahrávala do telefonu?“ Načež se na druhé straně ozval smích, že to já jsem celou dobu fotila a dokonce jí ukazovala video o sousedovi. Já si však stále na nic nevzpomínám.

A pak mi to dojde, vždyť tohle už se mi stalo, bylo to přesně na minulého Silvestra. Vždycky si myslím, že jsem v pohodě, že to zvládám. A ráno zjistím, že mi chybí kousky večera.

Mozek přestal ukládat vzpomínky

Začnu hledat informace, kdy zjistím něco, co mě vyděsí ještě víc než to video. Říká se tomu alkoholový blackout, který nastává, když konzumujete alkohol rychle a ve velkém množství. Právě ten pak dokáže zablokovat proces ukládání paměti. 

Alkohol rozhodí mozek tak, že přestane ukládat zážitky. Fungujete vesměs normálně, mluvíte, smějete se, ale mozek si to zkrátka neukládá do paměti.

Dva druhy ztráty paměti

Existují dva typy, ten první je částečný. Pamatujete si něco, pak nic, pak zase něco. Je to jako ostrůvky vzpomínek v moři prázdna. Druhý typ je horší, tam je úplná ztráta paměti na celé hodiny. Já mám (naštěstí) ten první typ. Pamatuji si přípravy i půlnoc. A pak nic až do chvíle, kdy jsem šla spát. 

Děje se to hlavně při rychlém pití nalačno nebo když toho vypijete moc najednou. Což je přesně to, co se děje na Silvestra u většiny lidí. A zjistila jsem, že někteří lidé jsou na to citlivější. Kamarádka může vypít stejné množství a pamatuje si, na rozdíl ode mě, všechno. 

Ženy to mají horší než muži, protože mají v těle méně vody. Když vypijeme stejné množství jako muž, koncentrace alkoholu v krvi je u nás vyšší a rychleji se dostaneme do nebezpečné zóny.

Není to vtipné, je to nebezpečné

Tahle ztráta paměti není jen něco nepříjemného. Je to signál, že něco není v pořádku. Četla jsem, že lidé s blackouty mají vyšší riziko problémů s alkoholem. A hlavně mě děsí, že nevím, co jsem dělala tři hodiny. Co jsem povídala? Co jsem udělala? Sláva, že jsem alespoň byla doma a ne někde venku.

Ztráta paměti po alkoholu není totéž co mdloba nebo ztráta vědomí. Jste vzhůru, mluvíte, pohybujete se a vypadáte u toho v rámci možností normálně. Mozek jen nepřevádí zážitky do dlouhodobé paměti.

Pokud budete pít dál, můžete z té ztráty paměti sklouznout až do mdlob. Ale blackout jako takový znamená, že jste při vědomí a aktivní. 

Příští Silvestr bude jiný

Sedím tady s telefonem v ruce, koukám na to video a je mi z toho špatně. Vidím samu sebe, jak chodím po bytě, mluvím, směju se, a vůbec si to nepamatuju. Je to jako koukat se na úplně cizího člověka. V tu chvíli mi dojde, že tohle nechci zažít nikdy víc. 

Příští Silvestr bude jiný, rozhodně bude méně alkoholu, více vody a celkově nasadím pomalejší tempo. Tahle zkušenost mě vyděsila dost na to, abych si přiznala, že to s alkoholem přeháním.

Zdroje: novinky.cz, niaaa.nih.gov, tn.nova.cz