Na Silvestra jsem připravila tohle pohoštění. Hosté doslova odpadli už u prvního sousta

Každý rok řeším totéž, tedy co nabídnout návštěvě poslední večer roku. Chlebíčky už nikoho nepřekvapí, jednohubky také ne. Loni jsem proto zkusila něco nového a reakce byly nad očekávání. 

Sedím s papírem a propočítávám, co všechno musím sehnat a nachystat. Bramborák? Určitě. Obložené chlebíčky? Asi jo. Sýry? Jasně. Teplé jídlo? Možná. Dezert? Ten by se také hodil. Po hodině mám seznam tak obsáhlý, že bych to sama nezvládla připravit ani za celý den. A přitom si chci hlavně Silvestra užít, ne celý večer postávat u sporáku a něco míchat nebo krájet.

Rozhodla jsem se to tak loni udělat jinak. Místo dvaceti položek jsem vsadila na osvědčené klasiky a jedno překvapení. A právě tohle překvapení nakonec získalo největší ohlas.

Od čeho se odpíchnout

Začala jsem klasickým základem. Jednohubky k Silvestru zkrátka patří, nejraději máme ty s česnekovou pomazánkou. Rozhodla jsem se však připravit ještě několik druhů pomazánek. Sýrovou s paprikou pro ty, kterým vadí česnek. A pak jsem vyzkoušela i jednu netradiční s pečenou zeleninou, sýrem a ořechy. 

Výhodou pomazánek je, že je připravíte klidně den předem, v chladu v pohodě vydrží do druhého dne a budou chutnat stejně dobře i po několika hodinách venku. Jednohubky jsou rychlé, nenáročné a přijít můžete de facto s nekonečnými variacemi. 

Rolky, které voní celým bytem

Když nevíte kudy kam, sáhněte po listovém těstě. Prodává se všude, je s ním minimální práce a nakonec to vypadá, že jste se s tím připravovali půl dne. Udělala jsem z něj rolky se šunkou a sýrem. Plát těsta potřete hořčicí, pak navrstvíte šunku se sýrem, srolujete, nakrájíte kolečka a dáte péct. Po patnácti minutách máte voňavé teplé kousky, po kterých se všichni vrhnou, ještě než stačí vychladnout.

Druhá várka byly tenké pruhy posypané strouhaným sýrem a sezamovými semínky. Zatočíte, upečete, hotovo, jednodušší už to snad být ani nemůže.

Jedno teplé jídlo jako záloha

Silvestr není o tom sednout si ke stolu a jíst tři chody jako při nedělním obědě. Lidé celý večer pochodují, berou si, na co mají chuť a kdy mají chuť. Proto jsem teplé jídlo nebrala jako povinnost. Uvařila jsem guláš. Ten má tu výhodu, že se prakticky vaří sám a čím déle odpočívá, tím lépe chutná. 

Měla jsem ho hotový už odpoledne, večer jej stačilo jen ohřát. Kdo se potřeboval pořádně najíst, dostal plnou misku. Kdo ne, zůstal u jednohubek.

K jídlu samozřejmě patří i pití

Šampaňské je klasika, ale zkusila jsem ho trochu vylepšit. Do skleniček jsem přidala bezinkový sirup a červená semínka granátového jablka. Vypadalo to luxusně a chutnalo ještě lépe. Pro abstinenty jsem udělala domácí citronádu. K tomu stačí čerstvě vymačkaná citronová šťáva, trocha sirupu, perlivá voda a pár lístků máty. 

A ještě jsem udělala teplý punč. Tam je zapotřebí jablečná šťáva, pomeranče nakrájené na kolečka, koření a trocha alkoholu pro zájemce. Hrnec stál na plotně a já jen dolévala. 

Tohle překvapení všechny potěšilo

Večer probíhal skvěle. Hosté si pochutnávali, stůl vypadal bohatě, já byla spokojená. A pak jsem přinesla ještě jeden talíř. Co v něm bylo? Ovoce napíchané na dřevěných špejlích, které mělo nečekaný úspěch. Po všech těch slaných, mastných věcech potřebovali lidé něco na osvěžení. Chtěli něco lehkého, co jim nebude dělat v žaludku problémy.

Ráno jsem nakoupila čerstvé ovoce, jahody, mandarinky, hrozny, kiwi a banány. Doma jsem všechno pokrájela na přibližně stejné kousky. Pak jsem vzala špejle a začala střídat barvy. Jahoda, banán, hroznové víno, mandarinka, kiwi a takhle pořád dokola. 

Celá práce mi zabrala asi dvacet minut. Hotové špízy jsem naskládala na talíř a uložila do lednice. Když jsem večer přinesla talíř s ovocnými špízy, byli všichni nadšení. Za pár minut byly špízy pryč a já litovala, že jsem jich neudělala dvojnásobek. Ovoce bylo sladké, šťavnaté a navíc to i hezky vypadalo.

Zdroje: apetitonline.cz, jidloaradost.ambi.cz, toprecepty.cz