Celý život sledujeme filmy a seriály špatně. Skandinávský trend dobývá svět

Většina z nás sleduje filmy každý týden, někteří každý den, a přesto nad samotným způsobem sledování nikdo příliš nepřemýšlí, ono proč také, když se jedná především o způsob zábavy. TV zapneme, něco vybereme a kulisa k projíždění sociálních sítí rázem běží.

Jediné, s čím si ve většině případů u filmů či seriálů na streamovacích platformách pohrajeme, je rychlost přehrávání. Jsme generace, která nerada ztrácí čas sledováním dvouhodinového snímku, když to můžeme zvládnout třeba v polovičním čase. S tím se pojí i to, že nám nedělá problém sledovat dva filmy najednou, jeden na mobilu, druhý na notebooku.

Když už ale obrazovce svoji plnou pozornost věnujeme, chceme si z toho odnést více než jen zábavu. Rozšířilo se proto využívání titulků, které nám u zahraničních děl pomáhají jak s porozuměním, tak se díky nim cizí jazyk docela efektivně učíme.

Paradoxně český dabing patří k těm lepším na světě a řada dabérů přistupuje ke své práci s takovou pečlivostí, že výsledek skutečně obstojí vedle originálu. Na druhém konci Evropy je tomu jinak. Norové, Švédové nebo Nizozemci si většinu zahraničních snímků nechávají v originále, protože jejich dabing není ani z poloviny tak dobrý jako ten náš.

A mimochodem, právě tyto národy patří k těm s nejlepší angličtinou mimo anglicky mluvící země.

Dabér odvádí skvělou práci, ale film přesto není úplně stejný

Režiséři a herci se k dabingu vyjadřují zpravidla opatrně, protože dabingový průmysl živí spoustu lidí a nikdo nechce šlapat na kuří oka. Ale zkuste se někdy zeptat filmového nadšence, který sleduje filmy v originále již léta, a odpověď bude mnohem přímější. 

Tempo, kterým herec větu dokončí, nebo naopak záměrně nedokončí, prozradí o postavě často víc než celý odstavec scénáře. Hlas se může zadrhnout těsně před klíčovým slovem, může se nepatrně zlomit nebo naopak překvapivě zklidnit, a každý z těchto momentů dabér nutně interpretuje po svém, protože jinak to ani nejde. 

Výsledek může být skvělý, ale vždy je to do jisté míry jiný příběh než ten původní. Zkuste si jednou pustit jakoukoli silnou scénu nejprve v češtině a pak v originále. Klidně cokoliv, třeba výslech v nějakém americkém thrilleru nebo emotivní rozhovor v dramatu. Rozdíl v intenzitě bývá překvapivě výrazný.

Tohle není útok na dabéry, jsou to talentovaní profesionálové. Je to spíš připomínka, že každý překlad je zároveň interpretací, a interpretace vždy něco přidá a něco ubere.

Proč Skandinávci mluví anglicky lépe než polovina Evropy

Vědci z barcelonské univerzity vybrali skupinu středně pokročilých studentů angličtiny a nechali je hodinu sledovat britský seriál, přičemž každá třetina skupiny to dělala za jiných podmínek. Jedna část jej sledovala s anglickými titulky, druhá se španělskými a třetí úplně bez titulků.

Po skončení sledování všechny otestovali. Skupina s anglickými titulky si zlepšila výsledky poslechového testu o skoro 17 procent. Oproti tomu skupina se španělskými titulky měla nulový posun. Mozek zkrátka potřebuje vidět a slyšet slovo současně ve stejném jazyce.

Chcete zlepšit angličtinu, ale nebaví vás sedět nad učebnicí? Pusťte si oblíbený seriál v originále s anglickými titulky. Výsledky se nedostaví přes noc, ale po měsících pravidelného sledování si jistě rozdílu všimnete. 

Proč si titulky zapíná čím dál více lidí

Titulky dnes neslouží primárně neslyšícím divákům ani fanouškům japonských animovaných seriálů. Často po nich sáhnout i tací, kteří chtějí mít jistotu, že v dialogu zachytili opravdu všechno, nebo tací, kteří u televize nemají zas tak kvalitní reproduktory.

Reproduktory tenkých plochých obrazovek jsou zpravidla namířeny dozadu nebo dolů a zvuk se odráží od stěny místo toho, aby mířil přímo na vás. Samozřejmě ale ve spojitosti s titulky není vše zalité sluncem. Čtení textu na obrazovce vyžaduje část pozornosti, která pak chybí jinde. 

Jak jste na tom vy? Jste neochvějný fanoušek dabingu, nebo jsou pro vás titulky už dávno naprostá samozřejmost? 

Zdroje: pmc.ncbi.nlm.nih.gov, blog.amara.org, apnews.com