Sladká klasika ze špajzu může být problém. Češi ji přitom milují a každý ji někdy jedl

Existují lidé, kteří si žádných sladkostí nevšimnou, jak je rok dlouhý. A pak jsou ti, kteří se na nějakou tu sladkou dobrotu jen třesou. Většinou už, když je vidíme, máme na ně chuť. Ať si vezmete bábovku, zákusky, dorty, rolády nebo sušenky, perníčky, oplatky a čokoládové produkty, všechny už svým vzhledem probouzejí naše chutě. I já jsem takový mlsoun, přestože vím, že tyto sladkosti ve spíži mohou být velkým problémem.

Ve většině domácností se peče nejméně jednou týdně, jinde se nakupují oplatky, sušenky a zákusky. O čokoládách a bonbonech nemluvě. Každý si vezme jen příslušný díl a ostatní se uloží do spíže, špajzu nebo do ledničky. Nakupujeme ve větším množství, aby bylo na delší dobu s tím, že to vydrží. Ale nevydrží.

Jak je to možné?

Náš mozek o tom ví, a tak mnozí z nás chodí do těchto zásobáren sladkostí skoro nepřetržitě, dokud se nespořádá všechno. A za den nebo dva není v úschově zhola nic. To, co mělo vydržet na 14 dní, je v mžiku v trapu. Dost často na místě zůstanou prázdné obaly, které se nikdo neobtěžuje vyhodit. A také to na oko vypadá, že tam ještě nějaké ty dobroty zbyly.

Příliš mnoho cukru najednou

Jenže cukr ve sladkostech má vlastnost, která našemu tělo zrovna moc neprospívá. Když sníme sladkých dobrot moc najednou, hladina cukru v krvi nám vyletí na závratnou hodnotu. Tělo dostane rychlou energii a tváří se dost šťastně. Nežádoucí je to ovšem třeba u menších dětí ve večerních hodinách. Zvýšený cukr dává organismu signál, že je čas na běhání, skákání a vymýšlení všelijakých lotrovin. A se spaním je amen.

Rodiče často přemýšlejí o tom, proč má potomek večer tolik energie, místo toho, aby byl po celém dni unavený. Když nemůže zdravé dítě usnout, možná dostalo k večeři či po ní velkou dávku cukru. Až se cukr odbourá, člověk najednou zvadne jako květina bez vody. Energie je v tahu, nálada také. Děti jsou najednou unavené, ale nikoliv klidné. Spíš podrážděné, protože tělo by chtělo další dávku cukru.

Ještě se pozastavme u domácího pečení

Že jsme národ domácích pekařů a cukrářů, to je jasné. Vypovídá o tom i zájem o reality show Peče celá země. V některých rodinách sledují tyto pořady i z jiných zemí. Nejčastěji se u nás vysílá Peče celá Británie a Peče celá Austrálie. A kromě toho pečeme doma. Jednak je to mnohem levnější a kdo má dost času, tak tuto možnost vlastního domácího pečiva a cukrovinek využívá bohatě.

A za druhé člověk ví, z jakých surovin peče. Všichni chceme používat máslo, kvalitní ovoce, čerstvou mouku, ořechy i všechny další ingredience. A tím si u kupovaného pečiva a cukrářských produktů nemůžeme být nikdy jistí. Nejčastěji se u nás pečou lité koláče, kdy se všechny přísady v míse jenom rychle zamíchají, přidá se nějaké ovoce, ořechy nebo tvaroh a do hodiny je hotovo. Často doma pečeme i všelijaké zákusky, různé druhy bábovek, rolád a dortů.

Nejvíc se však doma peče z kynutého těsta

Hlavně buchty nebo koláče s různými náplněmi; ty moravské mívají náplň uvnitř i svrchu. V seriálu Taková normální rodinka jim maminka Otylka, když je nabízí Janu Koníčkovi, říká dvojctihodné. Koníček ochutná a praví: „Mana, mana…“ A Otylka v podání Dany Medřické na to: „Mňam, mňam…“ Doma pečeme různé druhy závinů neboli štrúdlů, protože ty jsou také rychle hotové. Rozhodně dřív, než když se hospodyňka patlá s každou buchtou jednotlivě.

Dětem ke svačině maminky pečou croissanty nebo loupáčky s mákem, preclíky, ale třeba i slané tyčinky. V posledních letech se doma peče i pizza a různé slané quiche. Tohleto pečení z kynutého těsta mi připomnělo jednu roztomilou pohádku. A nakonec, proč ne?! Vždyť jsme web, který se převážně zabývá televizí a filmografií a já jsem na ně permanentně naladěna.

Jak se peče štěstí?

Starší generace si na tuto pohádku z roku 1981 zajisté vzpomenou a mladí budou překvapeni: hlavně tím, jaká byla Jiřina Bohdalová kočka, i když jí tam bylo už padesát let. Už tehdy vypadala o deset let mladší, a to i přesto, že v pohádce hrála čertovu babičku ve starých hadrech. Tahle pohádka je pečení plná, přesto, že je i o princezně. Ale hlavně o krámku dvou pekařů, hodného a zlého, a čertova babička si k nim chodí pro trochu droždí, aby těm svým čertiskům upekla něco dobrého.

Zdroje: ČSFD, ČeskáTelevize, MílaMichalíček