Tyto filmy a seriály dětem škodí víc než horory. Sledují je přitom každý den

Rodiče, pozor! To, co považujete za nevinnou zábavu, může být časovaná bomba pro psychiku vašeho dítěte. Američtí vědci pozorovali 500 rodin a výsledky jsou alarmující. Děti sledující určité typy pořadů vykazují výrazně více agrese, mají problémy se spánkem a ztrácejí schopnost empatie. Nejde přitom jen o horory. 

Mozek vašeho malého dítěte působí jako právě postavený dům. Stěny stojí, dveře jsou zasazené, ale elektrické rozvody teprve čekají na zapojení. Každá zkušenost, kterou dítě do dvanácti let prožije, vytváří v mozku trvalé spoje. A to, co vidí na obrazovce, se tam projeví také. Takhle poeticky to vysvětluje neuropsycholog Sean Brotherson v příslušné studii.

Do tří let věku vytvoří dětský mozek nespočet spojení mezi neurony. To je dvojnásobek toho, co bude mít v dospělosti. Mozek si nechává všechny možnosti otevřené a teprve zkušenosti rozhodnou, které spoje zůstanou a které zmizí. Pokud tak dítě pravidelně sleduje určitý typ obsahu, tyto nervové dráhy se posilují a stávají se trvalými.

Občas jsou děti k obrazovce jako přilepené

Michiganská univerzita zjistila, že děti ve věku 2-5 let tráví u obrazovky průměrně 32 hodin týdně. To je skoro jako dospělácká práce na plný úvazek. A co je horší, 53 % dětí mezi 7 a 12 lety nemá žádný rodičovský dohled nad tím, co sledují.

Osmdesát procent dětí přiznalo, že je sledování jejich oblíbených pořadů psychicky ovlivnilo. Přičemž děti, které pravidelně sledovaly násilný obsah, postupně ztrácely schopnost vcítit se do bolesti druhých.

Když se malý chlapeček či holčička dívají, jak kreslená postavička dostává kladivem po hlavě, často se tomu směje, protože se postavička jen zatočí, nad hlavou se jí objeví hvězdičky a za chvilku je zase v pořádku. Jenže mozek si v tu chvíli může uložit informaci, že bití někoho tvrdým předmětem je vlastně legrace. A pak se jako rodiče divíme, když ve školce praští kamaráda klackem.

Horory nejsou jediným problémem

Teď možná čekáte, že začnu mluvit o hororech, které jsou samozřejmě problémem samy o sobě. Někdy jsou ale paradoxně zákeřnější kreslené seriály, které rodiče dětem pouštějí bez obav. 

Dr. Zahid Yousaf sledoval, jak konkrétní pořady mění dětské chování. Šedesát procent dětí začalo po sledování svých oblíbených hrdinů mluvit jinak, používat jejich slovní obraty a dokonce napodobovat jejich přízvuk. To by nebylo tak hrozné, kdyby…

Skrytá symbolika v animácích

Moderní animované seriály často obsahují prvky, které spouštějí v dětském mozku procesy, na které ještě není připravený. Lidský mozek nerozeznává úplně dobře mezi reálným a virtuálním. Když vidíte na obrazovce sendvič, začnou se vám sbíhat sliny. Když sledujete napínavou scénu, zrychlí se vám tep. 

A když animované postavičky tančí tak, že to zdůrazňuje jejich křivky, nebo když mají princezny nereálně útlý pas a výrazné boky, dětské tělo začne reagovat způsobem, na který zkrátka ještě není připravené.

V americkém animovaném seriálu Sym-Bionic Titan například jedna z postav minutu svůdně tančí, aby spolužáka přesvědčila, aby za ni udělal úkol. Ale i v Pokémonech jsou ženské postavy často oblečené způsobem, který zdůrazňuje jejich tělesné proporce. 

Které pořady jsou největší hrozbou?

Kojot Wilda a Pták Uličník, starší díly Scooby-Doo, Power Rangers a překvapivě i některé díly Batmana a Supermana patří podle amerického průzkumu mezi ty problematičtější. Kombinují totiž několik rizikových faktorů. Násilí je tu prezentované jako zábava a agresivní chování má minimální nebo žádné důsledky. A problémy se tu kolikrát řeší fyzickou silou, nikoliv komunikací. 

Na druhou stranu pořady typu Dora průzkumnice u dětí podporují týmovou práci a schopnost vcítit se do druhých.

Zdroje: pmc.ncbi.nlm.nih.gov, apa.org, scirp.org, psychologytoday.com