Získal 4 Oscary a viděl ho celý svět. Jen pár lidí ale ví, o čem ten film ve skutečnosti je. Patříte mezi ně?

Filmy nejsou jen zábavou, protože i když se to někdy nezdá, tak od pradávna nesou příběhy vždy skrytá poselství. Například o boji dobra se zlem, odvaze postavit se pravdě nebo o hledání vlastní identity. Například Forrest Gump ukazuje, že i člověk, kterého společnost podceňuje, může ovlivnit svět a stát se hrdinou. Pán prstenů zase není jen fantasy sága o prstenu, ale také hluboká alegorie o moci, pokušení a zodpovědnosti. Ale pak je tu jeden film, který v sobě skrývá tolik vrstev, že diváky fascinuje už čtvrt století a jen málokdo chápe jeho skutečný význam. 

Když v roce 1999 přišel do kin, okamžitě zaujal svými revolučními efekty a akčními scénami. Tvůrkyně Lilly a Lana Wachowski ale natočily víc než jen sci-fi plné soubojů. Vyprávěli příběh o lidech uvězněných v umělé simulaci, kteří teprve postupně poznávají, že jejich život je jen iluze. Film nám ukazuje, že pravda bolí, ale jen ona nás dokáže osvobodit. 

Červená, modrá? 

Jedna z nejikoničtějších scén má nadčasový význam. Červená pilulka symbolizuje odvahu čelit realitě, a to i když je bolestivá, zatímco modrá pilulka znamená zůstat v pohodlném spánku iluze.

V běžném životě je to stejné, buď přijmeme pohodlí systému, nebo se odvážíme riskovat svobodu. I proto se pojem „red pill“ stal fenoménem, byť často interpretovaným zcela jinak, než autoři původně zamýšleli. Matrix je mnohem víc než technologie. Neo je ztělesněním mesiášské postavy, kdy jeho jméno znamená „nový“ i „jediný“. Morpheus funguje jako prorok, průvodce a učitel. A Trinity („trojice“) odkazuje na spojení víry, lásky a duchovního rozměru. Film propojuje křesťanství, buddhismus i východní mystiku. 

Baudrillard a simulace 

Inspirací byla i filozofie Jeana Baudrillarda. Ve své knize Simulacra and Simulation vysvětluje, že moderní člověk už nevnímá realitu, ale jen její symboly a kopie. Matrix tento motiv přenáší do extrému, kdy lidé žijí v digitální simulaci, zatímco skutečný svět chátrá. Wachowski tuto knihu dokonce vložili přímo do filmu, kdy Neo v ní ukrývá své disky. 

Žijeme už v tom? 

Otázka, která se z původně filmového konceptu přenesla do filozofie, vědy i konspirací: Co když i náš svět je simulací? Záhadologové a někteří vědci se tím vážně zabývají a existují dokonce studie, které zkoumají, zda lze odhalit „chyby v systému“. Objevují se tři hlavní teorie, které tuto myšlenku rozvíjejí: 

1. Hypotéza simulace: Podle ní celý náš vesmír může být vytvořen vyspělou civilizací, která sleduje, jak se chováme v obřím „programu“. Pokud by to byla pravda, vše, co považujeme za fyzikální zákony, by byly jen algoritmy. Tato představa zároveň otevírá otázku, zda máme skutečnou svobodnou vůli, nebo jen plníme předem napsaný kód. 
2. Chyby v systému: Známé fenomény jako déjà vu, opakující se vzorce, nevysvětlitelné náhody nebo podivné synchronicity mohou být vnímány jako praskliny v dokonalé iluzi. Lidé, kteří tuto teorii podporují, tvrdí, že když se realita „zadrhne“, můžeme na okamžik zahlédnout její skutečnou povahu. Podobně jako Neo, když v Matrixu zahlédne černou kočku dvakrát po sobě. 
3. Technologická iluze: Nejpozemštější varianta říká, že simulaci jsme si vytvořili sami. Naše závislost na virtuálních prostředích, sociálních sítích, algoritmech a digitálních médiích vytváří svět, který už často nerozeznáváme od skutečnosti. Trávíme více času v obrazech a kopiích reality než v samotné realitě, a tím jsme už částečně vlastně uvězněni v „Matrixu“ vlastního druhu. 

Zajímavosti, které jste možná nevěděli 

Keanu Reeves měl během natáčení Matrixu vážné problémy s páteří, přesto zvládl většinu akčních scén. Slavný „padavý“ kód vznikl z japonských receptů na sushi, které byly převráceny vzhůru nohama. Wachowski se navíc inspirovali anime Ghost in the Shell, jež dokázalo, že i animovaný film může nést hluboké filozofické otázky. Údajně měla původně hlavní roli hrát Sandra Bullock, ale studio nakonec přemluvilo Keanu Reevese. Snímek získal čtyři Oscary a stal se kultem celé generace. 

Jak to tedy je? 

Na konci všeho se ukazuje, že pravý význam Matrixu není v efektních soubojích ani v technologické iluzi. Je o lidské duši, svobodě, odvaze a schopnosti překonat iluze, které nám společnost i naše vlastní mysl vnucují. Matrix nám připomíná, že stroje a programy jsou jen metaforou pro všechny vnější vlivy, které nás chtějí udržet v pohodlném spánku. Pravé poselství filmu je vlastně výzvou aneb konečně se probudit, převzít odpovědnost za svůj život a objevit vlastní sílu.  

Děsivé je, že i po více než dvaceti letech zůstává Matrix aktuální. V éře sociálních sítí, algoritmů a umělé inteligence se otázka „co je skutečné“ stává ještě naléhavější, protože opravdu tak trochu žijeme v Matrixu vlastního druhu obklopeni obrazovkami a iluzí, kterou si často ani neuvědomujeme.