Smutná zpráva všechny ranila: Slavný český herec a miláček národa 24. srpna zemřel na střelnici

Český divadelní i filmový svět přišel o jednu z nejvýraznějších osobností s bohatou a excelentní kariérou, která provázela a formovala několik dekád české kultury. Publikum ho milovalo pro jeho noblesu, šarm a schopnost vtisknout každé roli lidský rozměr, který diváka opravdu chytil za srdce, navíc jeho hlas i projev byly vážně nezaměnitelné. Dokázal být charismatickým hrdinou, okouzlujícím padouchem i komickým společníkem. 

Po studiích na brněnské JAMU nastoupil do Divadla Na provázku, kde rychle zaujal svou unikátní energií a citem pro detail. Následovalo působení v Činoherním studiu v Ústí nad Labem a Městských divadlech pražských a poté v Divadle Na zábradlí. Nakonec v roce 1991 přišla vlastní scéna, kterou všichni známe pod názvem Divadlo Bez zábradlí, které spolu s manželkou Hanou vedl více než tři desetiletí.

Stalo se centrem kvalitního repertoáru a místem, kam diváci chodili nejen kvůli slavným hercům, ale i kvůli osobnosti Karla Heřmánka a chodí tam spousty lidí dodnes. Na filmovém plátně vytvořil řadu nezapomenutelných postav, například ztvárnil Fešáka Huberta, Lucifera v legendární pohádce S čerty nejsou žerty, Lea Poppera ve Smrti krásných srnců, ale také role v oscarovém Koljovi či filmech Anděl svádí ďábla nebo Příběhy obyčejného šílenství. V dabingu propůjčil hlas Doylemu ze seriálu Profesionálové a mnoha dalším zahraničním hrdinům. 

„Byl to člověk, který se na jevišti nikdy nešetřil. Divákům odevzdal všechno,“ vzpomínal jeden z jeho hereckých kolegů.

Život za oponou 

Mimo scénu byl oddaným manželem a otcem pěti dětí, konkrétně dvou dcer z předchozího manželství a tří synů, které měl se svou manželkou Hanou. Dcery si vybraly jinou životní cestu než jejich táta. Dva synové, Josef a Karel se ale „potatili“ a dokonce i převzali vedení Divadla Bez zábradlí, nakonec ale vedení zůstalo jen Karlovi, který je i úspěšným hercem. Josef dále působí jako režisér a scénárista. Nejmladší bratr František se do rodinného byznysu zatím nezapojil, protože studuje v zahraničí. Manželka Hana byla známá televizní hlasatelka a herečka, která se později stala manažerkou Divadla Bez zábradlí. Karel s Hanou tvořili pevný pár více než tři desetiletí a s láskou v jednom rozhovoru řekl: 

„Měl jsem prostě štěstí. Recept na šťastné manželství je jednoduchý, stačí, když se máte rádi a tomu druhému dokazujete, že ho stále milujete.“ 

Rodina byla jeho oporou a radostí. Rádi cestovali, trávili čas na chalupě a užívali si společné chvíle. Karel miloval přírodu i posezení s přáteli, u kterých vynikal nasloucháním, humorem a hlavně svou skromností. 

Osudový zvrat 

V posledních letech ho trápily vážné zdravotní problémy, konkrétně mu byl diagnostikovaný zánět trojklaného nervu. Spolu s následnou obrnou obličeje se výrazně ovlivnily jeho schopnosti hrát a veřejně vystupovat. Přesto se snažil zůstat aktivní, navštěvoval divadlo a udržoval kontakt s kolegy i publikem. Zdravotní komplikace ale bohužel postupně přebíraly kontrolu nad jeho životem a nakonec vyústily v tragédii.

Dne 24. srpna 2024 přišla zpráva, která všechny šokovala, protože si Karel Heřmánek vzal život na střelnici u Příbrami. Rodina potvrdila, že bojoval s bolestmi, které už pro něj prostě byly neúnosné. Dnes si připomínáme už rok od jeho odchodu, proto si na něj pojďme zavzpomínat a to nejen skrze filmy a divadelní představení, ale i jako na člověka, který svým talentem i charakterem obohatil životy tisíců lidí. 

„Herectví není o tom, stát v centru pozornosti. Je to o tom, stát v centru příběhu,“ řekl kdysi v jednom rozhovoru.

Jeho role se staly součástí zlatého fondu české kinematografie a Divadlo Bez zábradlí zůstává živou připomínkou jeho práce a odhodlání přinášet lidem kvalitní kulturní zážitky. Pro mnohé mladé herce byl a stále je inspirací a vzorem, jak dělat svou profesi poctivě a s úctou k publiku. 

Hledat pomoc není slabost 

Příběh Karla Heřmánka otevírá i důležité téma duševního zdraví, protože dlouhodobé zdravotní potíže mohou vést k psychické zátěži, kterou není snadné unést. O to důležitější je nebýt na to sám a vyhledat odbornou pomoc. Tu nabízí například Linka bezpečí (116 111), Linka první psychické pomoci (116 123) nebo organizace Nevypusť duši. 

Zdroje: idnes.cz, ceskatelevize.cz, csfd.cz