Slavný český herec nezanechal závěť a dceři odkázal „velké kulové“. Vše zničila jeho nečekaná posedlost

Láska je mocná čarodějka. Své kouzlo v plné síle předvedla i v životě jednoho z nejpopulárnějších československých herců minulého století. Setkání s pohlednou herečkou na divadelních prknech se mu stalo osudným a změnilo mu život od základů.

Více než 200 televizních i divadelních rolí. Takovou sbírku čítá dlouholetá kariéra jednoho z úspěšných českých herců. K herectví se dostal již v první polovině 20. století. Jeho první filmová role byla ve filmu Falešná kočička. 

Anděl na horách i profesor Vobořil 

Daleko větší slávu a věhlas mu přinesla například postava přísného revizora, Gustava Anděla. Zatímco na rekreaci ve filmech Dovolená s Andělem a Anděl na horách odjíždí přísný morous a puntičkář revizor Anděl, nakonec se z něj vlivem rekreantů stává úplně jiná osoba. Tato role jejímu herci zajistila přízeň diváků. Oslovila je především lidskost, přesvědčivost a také jemný smysl pro humor. 

Další významnou rolí tohoto herce, jehož jméno již možná někteří z vás odhalili, je postava opět přísného avšak spravedlivého pedagoga. Profesora Vobořila si tento herec zahrál v komedii z roku 1939 Cesta do hlubin študákovy duše. Pamětníci a starší ročníky již možná tuší, že hercem, o kterém zde celou dobu mluvíme, je Jaroslav Marvan. 

Kritiky i diváky oceňovaný herec hrál i v Národním divadle 

V roce 1951 mu za herectví byla udělena Státní cena, od roku 1953 byl považován za zasloužilého umělce a v roce 1971 za umělce národního. Jeho kariéra byla skutečně úspěšná. Pojďme se ale podívat na její začátek. 

Jaroslav Marvan se narodil v roce 1901 na pražském Žižkově. Po studiu gymnázia pracoval nejdříve na poště, následně také v Zeměpisném ústavu. K divadlu se dostal až ve svých 19 letech. Od roku 1920 působil několik let v ochotnickém divadle v Užhorodu na Podkarpatské Rusi. 

Protože mu divadlo přirostlo k srdci a štěstí mu přálo, již v roce 1926 se stal profesionálním hercem v Divadle Vlasty Buriana. Následně byl v angažmá také v Divadle na Vinohradech, v Městských divadlech pražských a téměř 20 let byl členem souboru činohry Národního divadla. 

Život se mu kvůli ženě otočil o 180 stupňů

Zatímco při natáčení a na divadelních prknech vždy působil jako bezproblémový profesionál, jeho soukromý život se pár let před jeho smrtí doslova otřásl v základech. Když se nyní podíváte na fotografii Jaroslava Marvana, uvidíte zodpovědného muže, který by jen stěží dokázal opustit svou rodinu či jí jakkoliv ublížit. Opak je ale pravdou a jak se říká, láska je mocná čarodějka a posedlost. 

Osudným se Marvanovi a celé jeho rodině, kterou však tvořila pouze jeho manželku Marie, stala herečka Alena Jančaříková. Zatímco na začátku, v roce 1955 se zdálo, že půjde pouze o pobláznění herce, který si užije krátký románek s mladou herečkou, v roce 1960 se jim narodila dcera. Marvan se o ni okamžitě začal starat a z celého srdce ji miloval. 

To ještě nevěděl, že se blíží další katastrofa, která ukončí jeho spokojené životní období. Za nevysvětlených událostí o rok později došlo k úmrtí jeho milenky Aleny. Ta zemřela za nevyjasněných okolností, které byly oficiálně označeny za otravu svítiplynem. O Marvanovu dceru se začala starat její babička. Marvan sám zemřel o několik let později.

Alenka přišla o rodiče i dědictví po svém otci 

Kromě toho, že dcera Alenka přišla o oba rodiče, nedostalo se jí ani žádného dědictví. Protože se nenašla žádná závěť, vše zdědila manželka Marie. Šušká se přitom, že Marvan sepsal závěť, kde část svého jmění a a chalupu odkazuje právě své jediné dceři. Ta se však nikdy nenašla. Poněkud záhadné, nemyslíte?

Zdroje: Csfd.cz, Tiscali.cz, Filmovyprehled.cz