Celé Česko se propadlo do temnoty: Slavný český herec spadl z hromosvodu z 5. patra

Život slavných bývá zahalen nejen do lesku reflektorů, ale též do obdivu veřejnosti. Slavné osobnosti se často stávají ikonami své doby. Herecký talent, charisma a často i osobní příběhy ovlivňují společnost, formují kulturní dědictví a zůstávají zapsány v paměti několika generací.

A když se stane, že slavní umělci předčasně odejdou z tohoto světa, smutek nepřepadá pouze jejich blízké, ale i širokou veřejnost. Předčasná úmrtí slavných osobností vyvolávají silné emoce prakticky v celé společnosti. Ať jde o tragické nehody, zdravotní komplikace či jiné okolnosti, jejich smrt není pouze osobní tragédií, ale občas i národní.

Předčasná a nevyjasněná úmrtí

Sláva možná bývá věčná, ale nezaručuje nesmrtelnost. A jak silně ta která hvězda svítila, si někteří z nás uvědomí až tehdy, když zhasla. Kdysi natočila Česká televize dva silně emocionálně zaměřené dokumentární cykly s názvem Předčasná úmrtí a Nevyjasněná úmrtí. Pořady byly věnovány životním příběhům osobnostem české kultury, jejichž život tragicky či z jiných důvodů nečekaně skončil. Každá epizoda byla věnována jedné osobnosti. Člověku, který odešel z tohoto světa příliš brzy nebo za nevyjasněných okolností.

Jednotlivé díly přinášely citlivě zpracovaný portrét daného umělce, obvykle doplněný o vzpomínky rodiny, přátel, kolegů. Dokumenty se nezaměřovaly jen na předčasný konec, ale mapovaly celý životní příběh těchto osobností: od samých začátků, přes osobní i profesní úspěchy i prohry. Tvůrci využili archivní materiály, dobové záběry, rozhovory s těmi nejbližšími či spolupracovníky. Takže Předčasná a Nevyjasněná úmrtí nejsou jen o smrti, ale i o životě a lidské síle. Pořady připomínají, že všichni ti, jimž byly věnovány, tady zanechali svou výraznou stopu, i když jim bylo dopřáno tak málo času.

Věčný kluk, který proletěl životem jako kometa

Možná tak nějak by šlo charakterizovat českého herce Jiřího Hrzána. Byl to také trochu rebel, ale s talentem od Boha. Jiří Hrzán se narodil roku 1939. Od dětství miloval sport a byl plný neutuchajícího elánu. Byl známý dobrodružnou povahou a liboval si v kaskadérských kouscích. A později i v bohémském životě. Nicméně nikdy zřejmě nevyrostl z rozpustilého kluka, což se mu nakonec stalo osudným.

Představte si, že Jiřího s jeho komediálním talentem nepřijali na DAMU. Místo toho byl přijat na námořní akademii v polském Štětíně. To je ale skok, co… Od vytoužených prken, co znamenají svět, rovnou na oceán. Nakonec ale DAMU vystudoval a stal se postupně členem několika divadelních souborů. Ty ale musel nakonec stejně opustit.  Bylo pro něj zřejmě těžké nechat se svázat jakýmkoliv řádem. A tak zůstal až do svého konce hercem na volné noze. Na divadelních prknech i ve filmu udivoval Jiří Hrzán svým komickým uměním, a také pěveckými a pohybovými dovednostmi.

Rebel i bohémský romantik

Jiří Hrzán patřil k výrazným a charismatickým hercům své generace. Jeho dětsky naivní tvář, pohybová lehkost i nezkrotný temperament z něj učinily nezapomenutelnou uměleckou osobnost. A nebyl pouze talentovaným komikem, ale i citlivým dramatickým hercem. V 70. letech ho však normalizační cenzura vědomě odstrkávala od herecké práce. Byl to holt nepoddajný výhonek.

Život Jiřího Hrzána však skončil tragicky a příliš brzy. Dožil se pouhých 41 let. Zemřel na těžká zranění, která si způsobil při pádu z výšky, když v noci šplhal po budově za ženou, kterou miloval. Tato událost byla důsledkem jeho záliby ve výškách i v riziku: šplháním po okapech, balkonech a římsách byl doslova posedlý. Hrzánova smrt byla šokem pro každého, na odchod byl přece jen příliš mladý. Ale i tak stačil natočit přes 60 filmů.

Komik se smutnýma očima

V roce 1997 byl právě Jiřímu Hrzánovi věnován jeden díl v cyklu Nevyjasněná úmrtí: Muž, který chtěl létat. O jeho životě napsala v roce 2004 Hana Rychetníková knihu Komik se smutnýma očima. Josef Somr na něj zavzpomínal takto: „Patřil ke generaci beatniků a tuhle příslušnost dával najevo dlouhými vlasy. Nosil buď bíbra nebo zanedbaný plnovous a jezdecké boty. Kouřil doutníky nebo střídal lulky.“