Diváky už omrzely nekonečné kriminálky. Hitem roku 2026 bude úplně jiný žánr. Budete litovat, že jste mu nedali šanci dřív

Co když vám řeknu, že nejdramatičtější okamžiky se neodehrávají na místě činu? Diváci to už pochopili a opouštějí kriminálky. Raději hledají příběhy o rodinách, vztazích či lidských selháních. 

Kriminální seriály běží na televizních obrazovkách už desítky let a všechny sledují podobný vzorec. Najde se mrtvola, vyšetřovatel začne shromažďovat indicie, identifikuje podezřelého a nakonec odhalí řešení. Česká televize vysílá Případy 1. oddělení, Nova nabízí Specialisty a Prima produkuje vlastní detektivní seriály. Kromě domácí produkce jsou nám k dispozici různé zahraniční kriminální projekty.

Ale co když lidé mají dost vražd? Co když už nechtějí sledovat, jak policisté rozplétají další záhadný případ? Průzkumy sledovanosti z konce roku 2025 ukazují rozdílné preference podle zemí. Brazílie, Indie a Amerika pořád preferují akční žánry. Jižní Korea má ráda dramata. Čína s Itálií upřednostňují komedie a Japonsko miluje anime.

A u nás, stejně jako ve spoustě dalších evropských zemích, roste obliba žánru, který řada lidí dosud ignorovala. Jsou to komorní rodinná dramata. 

Seriál o rodině zabodoval

Jaro 2025 přineslo na Netflix britský čtyřdílný projekt s názvem Adolescent. Do měsíce od uvedení ho vidělo přes devadesát šest milionů diváků. Děj začíná v okamžiku, kdy ozbrojená policie vtrhne do domu mladého teenagera podezřelého z vraždy dívky. Seriál sleduje rozpad rodiny obviněného dítěte. Ukazuje bolest, pocity viny a rozpadající se vztahy mezi členy rodiny.

Každá epizoda běží přibližně hodinu a využívá techniku jednoho záběru bez střihů. Postupně vidíte, jak se rodiče snaží pochopit, co se stalo. Jak bojují s tím, že jejich dítě mohlo spáchat něco tak strašného. Projekt otevírá nepříjemná témata, jako jsou nenávistné projevy na internetu, radikalizace mladých lidí a šikana v online prostředí. 

Britský premiér, portugalská policie a australský tisk

Britský premiér zhlédl seriál společně se svými dospívajícími dětmi. Veřejně přiznal dopad, jaký na něj dílo mělo. Následně podpořil program zpřístupňující seriál školám po celé zemi a vyzval k národní debatě o tématech, která dílo načalo.

Portugalské úřady vytvořily materiály pro rodiče vysvětlující skryté významy emoji používaných mladými lidmi, a to právě proto, že seriál ukázal, jak málo dospělí rozumějí online komunikaci svých dětí. Australský tisk publikoval návody, jak mluvit s dětmi efektivněji než rodiče v seriálu. A britská policie využila příležitosti upozornit na znaky online radikalizace u mladých lidí.

Není to klasická detektivka

Stejně tak to není ani typické drama. Je to příběh o lidech, kteří čelí nemyslitelnému. O rodičích konfrontovaných fakty, kterým nechtějí věřit. O bolesti, které se nedá uniknout. A právě tohle diváky zaujalo víc než jakákoliv policejní zápletka. Protože nejde o hledání pachatele. Jde o lidi, jejich selhání, emoce a vzájemné vztahy. O věci, které všichni známe ze svých životů, byť v menší či poklidnější míře.

Kriminálky nabízejí napětí, záhady a nečekané zvraty děje. Ale komorní rodinná dramata nám nabízejí povědomé emoce. Situace, kterými jsme si možná sami prošli. Je tedy očividné, že pro mnoho z nás se největší televizní napětí roku 2026 nebude odehrávat v pitevně nebo na místě zločinu, ale v běžné domácnosti. 

Třeba se tak stane v místnosti, kde rodina mlčí, protože nikdo nenachází správná slova. V kuchyni, kde matka pláče nad mycím dřezem. V pokoji teenagera, který se izoluje od okolního světa.

Česká televize tento trend částečně zachytila. Připomeňme si třeba projekty jako Kukačky nebo Pustina, které zobrazují zejména obyčejné životy v provinčních městech.

Zdroje: fiveable.me, reuters.com, statista.com