Slováci nám náš český film závidí víc než Karlův most. Kdyby to šlo, vyměnili by ho za kapustnicu i Maroše Kramára

Existuje jeden československý film, který ale spadá víc do našeho českého rybníku než k východním sousedům. Film, který má mezi diváky tak výjimečné postavení, že se o něm mluví jako o rodinném pokladu. Každá generace si v něm najde něco jiného: děti se smějí dětmi hraným situacím, rodiče oceňují trefný rodinný humor a prarodiče se dojímají nad kouzlem starých jednoduchých časů. Je to snímek, který nikdy nezestárl, i když mu už dávno není ani dvacet let.

Slovensko má sice vlastní filmové legendy a herce světového formátu, mezi nimi například charismatického Maroše Kramára, ale právě tenhle kousek je tak ikonický, že by ho za něj naši sousedé možná i vyměnili! Takhle vtipkoval nedávno jeden slovenský diskutující na sociální síti Reddit. A aby toho nebylo náhodou „málo“, přidal by i kapustnicu.

Děj, který nestárne

Příběh tří kamarádů, kteří si každoročně jezdí užívat pánskou jízdu na hory, znají všichni. Jenže tentokrát se jejich manželky rozhodnou, že si potřebují také odpočinout a dají pánům s sebou i veškeré potomstvo. A tak místo klidného lyžování a pohody čeká na trojici otců doslova přežití v divočině.

Július Satinský jako Albert, Václav Postránecký coby Michal a Pavel Nový v roli Pepy vytvořili nezapomenutelnou trojku tatínků, kteří se snaží zvládnout šest dětí. A výsledkem je série dnes už legendárních scén a hlášek. Děj je vlastně jednoduchý, jde o střet dvou světů: mužského snu o svobodě a nezávislosti a ženské potřeby si také trochu odpočinout. Ale právě v téhle jednoduchosti tkví kouzlo filmu, který nestárne ani po desítkách let.

Proč ho Slováci závidí

Na Slovensku mají své filmové poklady, například komedii Pásla kone na betóne nebo kultovní film Jak jsme hráli čáru, který v sobě má i špetku drama. Ale komedie, která by se mohla rovnat českému fenoménu S tebou mě baví svět, u nich vlastně nevznikla. Film Poledňákové dokonale spojuje humor, rodinné hodnoty a specifickou českou atmosféru osmdesátých let. Navíc se opírá o skvělé herecké obsazení, kde Satinský byl sice Slovák, ale film i přes to přepadnul za naše státní hranice a stal se českým fenoménem. A tak není divu, že si mnozí říkají: „Kdyby tohle vzniklo u nás, byl by to slovenský národní poklad.“

Film století

V anketě o nejúspěšnější českou komedii století porazila tahle zimní komedie všechny konkurenty – a že jich nebylo málo. Ani legendární Marečku, podejte mi pero! či Pelíšky nedokázaly zlomit popularitu filmu Marie Poledňákové. Televize ho nasazuje několikrát ročně, ať už o Vánocích nebo během letní sezóny a pokaždé má slušná čísla sledovanosti. Je totiž jedno, kolikrát ho vidíme, pokaždé nám vrátí nostalgický úsměv na tvář.

Zajímavosti, o kterých jste možná nevěděli

Scéna, kdy Václav Postránecký při krkolomné jízdě zlomí lyži, původně ve scénáři nebyla. Rekreační lyžař zkratka sjezd neustál a zahučel do kadibudky.

Před chatou bylo ve skutečnosti pouze pár stromků. Režisérka filmu si však přála, aby jich tam bylo víc, a tak přivezli odříznuté smrky, které pak pouze naoko zasadili do země.

Zdena Studénková, jedna z hlavních ženských postav, vymyslela při natáčení specifickou choreografii pro píseň Sladké mámení. Tato choreografie se natolik ujala, že ji převzala i interpretka písně Helena Vondráčková a choreografie se stala oficiální.

Zůstane jen náš

Ať se Slováci snaží, jak chtějí, S tebou mě baví svět zůstává v srdcích diváků jako český film. Je symbolem humoru, rodiny, radosti z maličkostí a schopnosti nebrat věci příliš vážně. Takže až ho příště uvidíte v televizním programu, vězte, že sledujete kousek českého kulturního dědictví, které nám Slováci opravdu závidí. A upřímně… není divu.

Zdroje: csfd.cz, csfd.cz, csfd.cz