Slovní úloha ze základky, která skolí i matikáře po třech kávách. 9 z 10 Čechů nad ní dumá dodnes

Slevy v obchodech, úroky v bankách, statistiky ve zprávách, procenta jsou prostě všude. Přesto je většina lidí počítá špatně. Následně platíme více za úvěry, necháváme si ujít výhodné investice a kupujeme věci, které ve skutečnosti vůbec levné nejsou. Jak se v těch procentech konečně vyznat?

Stalo se vám někdy, že jste si v obchodě spočítali slevu, a pak u pokladny zjistili, že platíte víc, než jste čekali? Při počítání procent dělá chyby skoro každý. A nejhorší je, že si toho většinou všimneme, až když je pozdě.

Past, do které spadl Ondřej i jeho rodiče

Ondřej si přál nový notebook za 25 tisíc korun. Rodiče ale celou částku k dispozici neměli. Prodejce jim proto nabídl „výhodné“ splátky: 5 procent z ceny notebooku měsíčně po dobu 22 měsíců. Na první pohled to vypadá lákavě, protože pět procent není moc, určitě méně než úrok v bance. 

Ondřejův táta si rychle spočítal v hlavě: „Pět procent z 25 tisíc, to je… ehm… 1250 korun měsíčně. Za 22 měsíců zaplatíme něco kolem těch 25 tisíc. Možná o pár korun více, ale ne o moc.“ A tady udělal chybu, kterou dělá drtivá většina lidí. Pět procent zní nevinně. Problém je, že to není pět procent z toho, co ještě dlužíte, ale pořád z těch původních 25 tisíc. Každý měsíc stejná částka, 22 měsíců v kuse.

Past, do které spadneme všichni

Tahle chyba má dokonce i své jméno. Psychologové tomu říkají „anchoring bias“. Jakmile uslyšíme „pět procent“, máme v hlavě pouze tuto informaci, na základě které se u nákupu rozhodujeme. V hlavě nám pořád zní číslo pět, o kterém víme, že je nízké. Mozek už pak vlastně ani nezajímá skutečná suma, kterou zaplatíme. A právě tohle přemýšlení stojí lidi tisíce korun ročně.

Procenta umí překvapit

Tady je další věc, která vás v souvislosti s procenty pravděpodobně dostane. Když něco zdraží o 50 procent a pak zlevní o 50 procent, myslíte si, že jste zpátky na začátku? Omyl, skončíte na 75 procentech původní ceny. Jak to? Jednoduše proto, že ta sleva se nepočítá z původní ceny, ale z té zdražené. Něco stálo 100 korun, zdražilo na 150. Sleva 50 procent ze 150 je 75 korun, nikoliv 100. Jedná se o oblíbený trik, který využívá spousta obchodníků.

Moudrý film z roku 1938, který stojí za zhlédnutí

Víte, že už v roce 1938 u nás natočili film o tom, jak důležité je všechno pořádně spočítat? Jmenoval se „Na sto procent“ a točila ho firma Baťa. Hlavní hrdina byl prodavač bot, který zákazníkům vysvětloval, že správná volba vyžaduje víc než rychlý odhad. Musíte nohu pořádně změřit, zjistit, co skutečně potřebujete, a teprve pak se rozhodnout. 

S procenty je to úplně stejné, nestačí jen rychlý výpočet v hlavě. Délka filmu je pouhých šestnáct minut a vystupuje v něm například Karel Höger nebo František Šlégr.

Tajná zbraň proti podvodům

Jak se tedy nenechat napálit? První pravidlo zní: vždy si ověřte, z jaké částky se procenta počítají. Když vám někdo řekne „jen pět procent“, zeptejte se, z čeho. A pak si spočítejte celkovou částku, kterou skutečně zaplatíte.

Druhé pravidlo: nespoléhejte na výpočty prodejce. Mějte v telefonu připravenou kalkulačku a použijte ji. Není to neuctivé, je to rozumné. Třetí pravidlo je, když zní nabídka až moc dobře, pravděpodobně není pravdivá. Nebo je v ní háček, který nevidíte na první pohled.

Neznalost procent stojí spoustu z nás opravdové peníze. Víte třeba, že si lidé v průměru berou o pětinu dražší úvěry, než by museli? Důvodem je právě to, že nerozumí úrokům a poplatkům. U investic je to ještě horší. Kdo tomu nerozumí, snadno skočí na lep podvodníkům se „zaručenými“ zisky.

Takže jak to s tím notebookem skutečně dopadlo?

Ondřejův táta si myslel, že zaplatí něco kolem původní ceny. Ve skutečnosti to vyšlo takhle: 1250 korun měsíčně krát 22 měsíců = 27 500 korun celkem. Notebook za 25 tisíc je nakonec stál 27 a půl tisíce. Přeplatek byl 2500 korun, což je rovných 10 procent navíc. A to už není zanedbatelné číslo. Za ty peníze by si mohli koupit třeba tiskárnu.

Zdroje: respekt.cz, denik.cz, cs.wikipedia.org