Děláme to hned po probuzení a pak se divíme, že jsme bez energie. Psychologové konečně vysvětlují proč
Ještě máme zalepené oči, mysl se teprve potácí někde na hranici snu a reality, ale naše ruka už automaticky šmátrá po mobilu po nočním stolku nebo pouští televizi. Může to být ze zvyku nebo možná známka závislosti, kterou omlouváme potřebou být v obraze nebo jen snahou se rychleji probrat. Jenže tímto zvykem si podle psychologů škodíme.
Všichni toužíme po pohodovém ránu i dni, přesto děláme přesný opak toho, co by nám k nim pomohlo. Místo toho, abychom mozku dopřáli pozvolné probouzení, vezmeme do ruky chytrý telefon. Vystavujeme se tak záři obrazovek, které nás vítají do nového dne dříve než denní světlo. Ať už kontrolujeme e-maily, projíždíme sociální sítě, čteme zprávy nebo sledujeme seriál, u kterého jsme večer odpadli, závěr je stejný. Jsme roztěkaní, úzkostní nebo mentálně vyčerpaní už dopoledne.

Co se děje v naší hlavě hned po ránu
Abychom pochopili, proč je pohled na obrazovku tak škodlivý, musíme se podívat na to, co se děje v naší hlavě. Přechod ze spánku do bdělosti je proces, během kterého mozek prochází různými vlnovými stavy. Když spíme tvrdě, náš mozek generuje vlny delta. Jak se začínáme probouzet, přecházíme do stavu theta. To je ta fáze, kdy jsme sice vzhůru, ale stále ještě trochu sníme. Vlny theta jsou důležité pro kreativitu, vizualizaci a volný tok myšlenek bez cenzury. Následují vlny alfa, které jsou spojeny s klidnou bdělostí, kdy jsme uvolnění a fyzicky i psychicky připravení na den, ale ještě neřešíme složité úkoly.
Problém nastává ve chvíli, kdy vezmeme do ruky telefon nebo zapneme televizi. Okamžitý příval informací, barev a textů nás katapultuje přímo do vln beta. To je stav vysoké bdělosti, soustředění, ale také stresu. Přicházíme tak o nejcennější čas pro kreativní myšlení a vnitřní klid. Místo toho mozek nutíme, aby byl okamžitě ve střehu, připraven řešit problémy, reagovat a analyzovat. Je to, jako byste po někom chtěli vyřešit složitou rovnici vteřinu poté, co ho probudíte studenou vodou.

Jak z toho ven a získat zpět kontrolu
Dobrou zprávou je, že mozek je adaptabilní a zlozvyky se dají přepsat, i když to vyžaduje trochu disciplíny. Proto byste měli odložit veškeré sledování obrazovek na hodinu po probuzení, nebo alespoň na třicet minut. To se vám podaří třeba tak, že nebudete brát telefon do ložnice. Pokud používáte mobil jako budík, postavte si na noční stolek jiný budík. Když nebudete mít telefon na dosah ruky, pokušení výrazně klesá a po pár dnech zjistíte, že se bez něj po ránu obejdete. To samé platí pro televizní obrazovky. Pokud už televizi máte v ložnici nainstalovanou, odneste alespoň dálkový ovladač pryč z místnost, abyste se po ránu vyhnuli pokušení televizor zapnout.
Místo toho využijte ušetřený čas k aktivitám, které vás naladí pozitivně. Můžete si krátce zacvičit, protáhnout ztuhlé tělo nebo si třeba zameditovat. Když získáte zpět svých prvních ranních patnáct minut, vrátí se vám to během dne mnohonásobně v podobě lepší nálady, lepší koncentrace a menšího stresu.
Zdroje: forbes.com, bcbsm.mibluedaily.com, unplugged.rest
