Jako děti jsme z ní olizovali těsto na buchty. Dnes se prodává za sumu, ze které se zase sbíhají sliny

Devítistoletá čínská miska se prodala za miliardu korun. Křeslo od známé designérky vydělalo přes půl miliardy. Housle z 18. století? Skoro 400 milionů. Svět starožitností je bláznivý a sumy, které tam kolují, jsou ještě bláznivější. A pak si vzpomenete na tu starou keramiku po prababičce a začnete přemýšlet…

Doma na kredenci stojí hrnek s odřeným zlatým okrajem. Na půdě leží v krabici talíře, které nikdo nepoužívá. V komoře čeká keramická konvice s prasklým uchem. Všechno to vypadá jako nepotřebný starý krám, který by člověk nejraději vyhodil. A pak se dozvíte, že podobné věci se občas prodají za miliony.

Starožitnosti dokážou doslova měnit životy, protože některé kusy mají hodnotu, kterou na první pohled netipnete. Většinou tomu tak ale není. Devět z deseti starých misek zůstane jen starými miskami. Ale občas, velmi vzácně, se stane, že ta věc, kterou máte doma od dětství, má cenovku, která vás pošle k zemi.

38 milionů dolarů za jednu misku

V roce 2017 se v Hongkongu prodala stará miska za 38 milionů dolarů. Kdybyste tu misku viděli na českém blešáku, asi byste ji ani nevzali do ruky. Je modravá, s nenápadným vzorem. Dynastie Song, která vládla Číně mezi lety 960 až 1279, vytvořila porcelán, který spojuje krásu s technickou dokonalostí. 

Žádná další éra nedokázala tento styl překonat. Tato konkrétní miska byla v perfektním stavu, což je u takhle starého kousku opravdu vzácné. Dražba gradovala, nabídky rostly rychleji než ceny nemovitostí v Praze a nakonec jeden kupec zvedl pádlo naposledy. Odbouchnutá byla miska za zmiňovaných 38 milionů dolarů. 

Keramika z dynastie Song se dnes nachází především v muzeích nebo ve sbírkách několika bohatých sběratelů po celém světě. Když se takový kus objeví na trhu, je to jako kdyby se prodávala originální Mona Lisa, zkrátka se to nestává vůbec často.

Od britského obchodníka po americkou dědičku

O šest let později, v roce 2023, se v Hongkongu odehrála podobná aukce s podobným scénářem. Na stole ležela jiná miska, tentokrát z dynastie Qing z období císaře Qianlonga. Výsledná cena dosáhla 25 milionů dolarů, což je v přepočtu přes 500 milionů korun.

Tahle miska nebyla obyčejná ani vzhledem. Falangcai, jak se tento styl nazývá, kombinuje malbu, kaligrafii a poezii do jednoho uměleckého díla. Název „falangcai“ znamená doslova „cizí barvy“ a odkazuje na techniku, kterou používali pouze vybraní císařští řemeslníci pod přísným dozorem panovníka. 

Miska původně patřila britskému obchodníkovi Charlesi Oswaldu Liddellovi, který žil v Číně koncem 19. století. Poté přešla přes několik majitelů, včetně slavné americké dědičky Barbary Huttonové, která utratila celé jmění po Woolworthovi za umění a šperky.

V roce 1971 se miska objevila na aukci u Sotheby’s v Londýně. Vydělala tehdy směšných 7000 liber. O čtrnáct let později se prodala za milion hongkongských dolarů. V roce 2006 už šla do světa za 151 milionů. A v roce 2023 za 198 milionů hongkongských dolarů, tedy ještě o kus víc.

A co my tady v Česku?

Teď možná přemýšlíte, jestli tady u nás také máme nějakou keramiku za miliony. Odpověď zní, že spíš ne. Ale neznamená to, že bychom neměli krásné kusy. Česká lidová keramika z 18. a 19. století má obrovskou historickou a estetickou hodnotu, ale na cenách srovnatelných s čínským císařským porcelánem se nepohybuje. 

Čínský císařský porcelán má za sebou staletí prestiže, mezinárodní sběratelskou základnu a nekonečnou poptávku ze strany bohatých kupců z Asie. Česká keramika má krásu, řemeslnou kvalitu a minimálně pro nás má i nostalgickou hodnotu. Ale postrádá ten světový dosah.

To ovšem neznamená, že bychom měli staré nádoby po babičce vyhazovat. Možná přece jen někde v komoře máte kus, který stojí víc, než si myslíte.