Kdysi stála tato knížka 10 Kčs a doma ji měl každý, dnes z ní sběratelé šílí. Máte ji ještě schovanou?
Doba se za posledních 35 let, což jsou skoro dvě generace, výrazně změnila. Nejen politicky, ale i ekonomicky. To, co dříve stálo sotva pár korun, stojí dnes mnohonásobně víc.
Ovšem i platy jsou jiné. Tam, kde byl kdysi příjem 1700,- Kčs za měsíc, se nyní bere 40 tisíc korun. Cosi to vypovídá i o hodnotě naší měny. Ceny se moc změnily, lépe řečeno vše je mnohem dražší než dřív. A to i ve srovnání přepočtem. Nejhorší cenový posun směrem vzhůru je však u potravin. A protože je člověk nezbytně potřebuje každý den, je to obrovský zásah do rozpočtu.
Existuje, kupodivu, jeden druh ovoce, kde se občas stane, že je cena zhruba stejná jako za dob socialismu. Jsou to banány. Za totality stály 17 Kčs. V posledním roce se sice jejich cena vyšvihla na něco kolem padesáti korun, ale jsou občas akční dny, kde je lze zase koupit za něco kolem dvacetikoruny. Dnes se ale nechceme věnovat základním životním produktům, ale spíš záležitostem kulturním. A konkrétně jsou to knihy.
Dostupnost literatury za socialismu
Knihy byly za socialismu nejen zdrojem vzdělání, ale také jedním z mála dostupných kulturních produktů. Stát podporoval knižní produkci, což znamenalo, že ceny byly poměrně nízké a knihy dostupné široké veřejnosti. Běžný román stál deset až dvacet korun, a to bylo v porovnání s tehdejším průměrným platem velmi málo. Některé knihy se vydávaly ve velkých nákladech, ale výběr byl omezený. Tituly byly cenzurovány a zahraniční literatura moc k dispozici nebyla. Knižní produkci řídil stát, což znamenalo, že některé žánry byly preferovány (příkladně socialistický realismus), zatímco jiné byly potlačovány. Tehdy se hojně využívaly místní knihovny, kde se občas dalo něco zajímavého sehnat. Ale musel si člověk počkat, až to přečtou ti, co přišli do knihovny před ním.
Nové knihy vycházely ve čtvrtek, a to se od pěti od rána stály fronty přes celou ulici, aby se na zájemce dostalo. Zejména to tak bylo u cestopisů a detektivek. Nejvíce se tenkrát četla takzvaná „americká drsná škola“, to byly unikátní detektivky. Ovšem, vydávalo se jich mnohem méně, než by si společnost přála. Vzpomínám si na to velmi dobře, neboť jsem už jako dítko školou povinné tyto detektivky četla. A protože jsem v uvedených frontách na nové knihy stát nemohla, vzala jsem zavděk toutéž knihou ve slovenštině. Nevím, jak je to možné, ale ty byly na trhu v dostatečném množství. Protože však pro nás byla slovenština takřka druhý rodný jazyk, nevadilo mi to. A navíc bylo možné si knihy už tenkrát objednat poštou až domů.
Dnešní dostupnost knih
Jaká je dostupnost knih dnes víte dobře sami, co potřebujete, to si prostě objednáte. Musíte na to mít ovšem dostatek peněz. Má to ale i druhou stránku – čtenáři mají přístup k široké škále žánrů, včetně zahraniční literatury, kterou bylo za socialismu obtížné sehnat. A navíc jsou knihy dostupné nejen v tištěné podobě, ale také jako e-knihy, což rozšiřuje možnosti čtení.
Ceny za socialismu a dnes
Ceny knih se za socialismu pohybovaly třeba už od pěti korun. Vázané knihy byly samozřejmě dražší, ale ty brožované měly cenu opravdu takto nízkou. Dnes jsou knihy výrazně dražší. Průměrná cena nového románu se pohybuje mezi 300–500 Kč, což je v porovnání s průměrným platem výrazně vyšší částka než za socialismu. Důvodem je nejen absence státních dotací, ale také vyšší náklady na tisk, distribuci a marketing. Celkově je tedy možné říci, že knihy jsou dnes dostupnější z hlediska výběru, ale méně dostupné z hlediska ceny. Oproti minulosti je tu však ta výhoda, že čtenáři si mohou vybírat z nepřeberného množství titulů. A když si někdo nemůže nebo nechce knihu koupit, stále jsou tu k dispozici knihovny. Ty hrají ve společnosti důležitou roli, neboť umožňují lidem přístup k literatuře bez nutnosti vysokých výdajů.
A jaké knihy jsme měli tenkrát doma?
Rozhodně pohádky. Vzpomínám si na knihu Český Honza, kterou jsem nade vše milovala, a četla ji donekonečna. Jak pro své vlastní potěšení a fantazii, tak jsem z ní předčítala mladšímu bráchovi. Byl to soubor nejlepších českých pohádek, které sesbíral Jiří Horák a ilustroval je Josef Lada. Také jsme vlastnili pohádkovou knihu Krása nesmírná, což byly sice ruské pohádky, byly tam samé carevny a careviči, ale to dítěti tolik nevadí. I já jsem ji četla ráda, protože jsem od dětství měla ráda napětí, a tyto pohádky byly až hororové. Třeba ta o Kostěji Nesmrtelném.
Sbírku amerických, do slovenštiny přeložených detektivek, jsem už zmínila. Krásnou literaturu jsme si převážně půjčovali v knihovně. Kniha pod vánočním stromečkem byla jedním z nejkrásnějších dárků. To by ovšem dnešní děti nepochopily. My děti jsme velice milovaly knihu Honzíkova cesta od Bohumila Říhy, s pro děti velmi přitažlivými obrázky Heleny Zmatlíkové, kterou měl doma každý, a stála pouhých deset korun. Dnes stojí v pevné vazbě víc než 300 Kč, brožovaný výtisk přijde asi na polovinu. Pokud však máte první vydání v top stavu, prodáte jej na aukcích i za tisíce korun.
Příběhy předškoláka Honzíka byly také zfilmovány. Snímek má stejný název jako kniha, scénář připravil Ota Hofman, režíroval Milan Vošmík.
Dnes nejsou knihy levnou záležitostí
Ceny knih se dnes liší podle typu, kvality zpracování a nakladatele. Historická publikace Československo v období socialismu 1945–1989 od Jana Rychlíka je nabízena za 600 Kč, někde je v akci i za 400 Kč. Hrabalovy Ostře sledované vlaky (1965) stály tehdy něco kolem 15 Kčs (dnes kolem 230 Kč v měkké vazbě).
Foglarovo Tajemství Velkého Vonta mělo cenu přibližně 22 Kčs (dnes je brožovaný výtisk dostupný za 340 Kč, e-kniha za 300 Kč a audiokniha za 400 Kč). Ceny knih v Československu za socialismu a v současné České republice se výrazně liší. Odráží se v nich rozdílné ekonomické systémy, výrobní náklady, ale i celkový přístup ke kultuře.
