Za socialismu končily v koši, ale kdo je tenkrát nevyhodil, má doma poklad. Máte je?

Krabičky od bonboniér byly za dob socialismu ceněným pokladem v každé domácnosti. Naše prababičky i babičky uměly dát věcem druhý život a v jejich šikovných rukou se z obalu na sladkosti stal praktický úložný prostor. Uschované nitě, knoflíky a jehly tak měly své místo, i když občas s nádechem zatuchliny. 

Orionka se svými bonboniérami dobyla české domácnosti dávno předtím, než se dnešní generace narodila. František Maršner a jeho žena Albína míchali v kotlíku turecký med na Královských Vinohradech. Z malého podniku se postupně vyklubala prosperující firma, jejíž logo hvězdy se stalo symbolem kvality a tradice, který přetrval do současnosti.

Nejdříve světu představili šumivé bonbony, pak čokoládu, vánoční figurky, až si domácnost bez Orionu mohl představit málokdo. A když sladkosti zmizely v žaludcích mlsalů, zůstaly po nich krásné krabičky. Ty se pak stěhovaly do ložnic, špajzů a kuchyní jako něco, co by přeci byla škoda vyhodit. Pro odstranění zatuchliny dávaly naše babičky do krabiček pytlíčky s vanilkovým cukrem nebo levandulí. Někdy však ani to nepomohlo.

Druhý život sladkého obalu

Kreativita našich babiček a maminek neznala mezí. V každé české domácnosti se tak válely krabičky, ve kterých bylo možné najít prakticky cokoliv. Nejčastěji to byly šicí potřeby, od jehel a špendlíků přes nitě všech barev až po knoflíky, sponky a náprstky. V jiných krabičkách se zase uchovávaly rodinné poklady jako staré fotografie, dopisy od příbuzných nebo památeční mince. 

Mnohé hospodyňky si do nich s oblibou ukládaly i léky a zdravotnické potřeby, protože byly pevné a děti se do nich jen tak nedostaly. Dámy si zase dělaly radost tím, že si do elegantních bonboniér schovávaly své šperky a bižuterii. A na Vánoce? To byly krabičky od bonboniér přímo požehnáním pro všechny ty křehké ozdoby a háčky.

Praktická duše československých hospodyněk dokázala najít využití nejen pro krabičky od bonboniér. Na poličkách se hromadily i plechovky od sušenek, kulaté krabičky od čaje nebo prázdné obaly od zmrzliny. Někdejší plastové kelímky od Ledňáčka či Eskima sloužily jako květináče.

Dnes je to malý poklad

Zhruba od devadesátých let začaly krabičky od bonboniér ustupovat do pozadí. S příchodem moderních plastových úložných boxů a organizérů se zdálo, že éra starých krabiček definitivně končí. Jenže pak přišel internet, nostalgie a sběratelé.

„Když jsem po smrti babičky uklízela její věci, našla jsem v kredenci asi patnáct krabiček od různých bonboniér. Některé z nich byly opravdu staré, z padesátých nebo šedesátých let,“ vypráví paní Jana z Brna. „Kamarádka mi řekla, ať je nevyhazuji, že je teď po nich sháňka. A měla pravdu.“ Původní krabičky od bonboniér, zvláště ty zachovalé, se dnes prodávají i za několik tisíc korun, což by naše šetrné babičky nepochybně přivedlo k mdlobám. 

Krabičkománie současnosti

S rostoucím trendem minimalismu a zero waste přístupu se krabičky od sladkostí opět dostávají do hledáčku mladé generace. Tentokrát je berou i jako estetický prvek v interiéru. Na sociálních sítích najdete celé galerie nápadů, jak kreativně využít staré bonboniérové krabičky, od šperkovnic přes organizéry na kosmetiku až po dekorativní prvky.

„Před dvěma lety jsem na půdě našel starou krabičku od bonboniéry Orion. Vyfotil jsem ji a dal na aukční portál jen tak ze zvědavosti. Nečekal jsem, že se cena vyšplhá přes tři tisíce,“ říká pan Martin z Hradce Králové. „Od té doby jsem našel ještě několik dalších krabiček a všechny jsem výhodně prodal.“

Nejcennější jsou krabičky, které jsou v původním neporušeném stavu, mají zachované původní grafické prvky a barvy. Na odbyt jdou také krabičky, které ocházejí z limitovaných edic nebo mají zvláštní tvar.

Zdroje: novinky.cz, prahain.cz, medium.seznam.cz