Babiččina stará věc má dnes větší hodnotu než celý její důchod. A přitom to chtěla odvézt do popelnice
Nedílnou součástí psaní byl odjakživa papír. Je to až s podivem, ale v takové podobě, jak ho známe dnes, byl vyroben již v roce 105 našeho letopočtu. Stejně jako za dalšími vynálezy, které měly pro svět významný vliv, i papír byl vyroben v Číně. Do Evropy se ale dostal až o mnoho let později, okolo roku 750. První papírny pak začaly fungovat ve Španělsku okolo 12. století. I přesto, že se lidé domnívali, že papír není příliš kvalitní, postupně jej kvůli nižší ceně vyměnili za pergamen.
V dnešní době je hlavní surovinou k výrobě papíru nejčastěji používáno smrkové nebo borovicové dřevo. To je následně zpracováno tak, aby došlo k vyrobení papírového pásu, z kterého jsou následně lisovány a řezány papíry. Papír se stal nedílnou součástí psacích strojů. Bez něj by byl stroj naprosto nefunkční.
Psací stroje se začaly vyrábět již v 18. století
Když si v roce 1714 Henry Mill patentoval první psací stroj, pro svět to znamenalo velkou změnu. Psaní se stalo rychlejším a také přesnějším. I díky psacím strojům se postupně roztrhl pytel s dalšími druhy strojů. Mechanický nebo elektromechanický stroj se skládal z klávesnic. Po jejich zmáčknutí se na papír otiskl znak uvedený na klávesnici. Důležitou součástí byl také válec, ten posouval papír po každém jednom úhozu.
I když byl původní psací stroj patentován v Anglii, výroba se nakonec rozšířila do celého světa. Nepříliš úspěšní se svým typewriterem byli Američané Latham Sholes a Carlos Glidden. Tento psací stroj psal pouze verzálky. Možná i proto si jej lidé ani firmy příliš neoblíbily. Papír se často zasekával a písmena byla psaná velmi blízko sebe.
Kvůli rozdílné abecedě měli svoje stroje i Čechoslováci
O svůj vlastní psací stroj se museli postarat i sami Čechoslováci. A to proto, že jejich abeceda a složení písmen je například oproti britské či německé klávesnici rozdílné. Česká klávesnice byla vyrobena z původně německé. Mezi nejznámější psací stroje, které byly v Československu používány a dodnes jsou retro symbolem kanceláří, patří značky Consul a Zeta.
Zatímco v minulosti byl psací stroj Consul běžnou součástí téměř každé kanceláře, v současné době je jeho pořízení poměrně komplikované. Kvalitní a funkční kusy najdete v antikvariátech a bazarech zaměřujících se na starožitnosti. Dle kvality a typu modelu byly v minulém století prodávány psací stroje Consul i za cenu 2 tisíce korun československých. Vyšší cena byla dána robustností i kvalitou stroje a komplikovanější výrobou.
To v dnešní době je jejich cena v porovnání s minulostí směšná. Za některé druhy strojů můžete dát i jen pár stovek korun. U jiných se cena vyšplhá například na 2 tisíce Kč. Nutno ovšem podotknout, že tyto nástroje budou postupem času stoupat na hodnotě. A tak se rozhodně vyplatí si je ponechat anebo do nich nyní investovat.
Consul byl symbolem socialismu
Psací stroj Consul se stal v období, kdy ještě nebyly počítače, úspěšným i v mnoha zahraničních zemích. Vyvážen byl do Německa, Ruska, Dubaje i Íránu. Objevil se také v mnoha československých filmech. Výraznou roli si zahrál ve filmu Slavnosti sněženek. V něm dokonce získal jednu z replik, když Jaromír Hanzlík řekl slavnou větu: „No nekupte to, když je to tak výhodný.“.Další psací stroje, tentokrát i jiných značek, byly součástí filmů Adéla ještě nevečeřela, Postřižiny či Obchod na korze.
