Stál 20 haléřů a většina lidí ho házela do koše. Teď ho sběratelé draží za půl milionu a pořád přihazují dál

Několik set tisíc korun. Přesně takovou částku můžete získat za kousek papírku, který stál v minulosti okolo třiceti haléřů. Prohledejte pozůstalosti po vašich prarodičích. Doma ho totiž může mít každý z vás. 

Konec 19. století patřil ve městech různým zábavným aktivitám. Jednou ze společenských událostí, při které běžně docházelo i k navazování známostí mezi muži a ženami byla promenáda. Při korzování po městských bulvárech ženy nosily nádherné šaty a i muži se snažili vypadat co nejlépe. Ke sportovním aktivitám a setkáním byly uzpůsobeny také parky. V městských sálech a hostincích se konaly různé taneční zábavy a plesy. 

Boom biografů přišel už na konci 19. století 

Poprvé se na konci 19. století začaly objevovat také biografy. První projekce na našem území proběhla v roce 1896 v Karlových Varech. Další otevření biografů na sebe nenechalo dlouho čekat. Lidé dokonce navštěvovali i putovní kino. To jezdilo po celé republice a filmové promítání zajišťovalo v hostincích či tělocvičnách. Protože byly promítány němé filmy, nezřídka byl v kinech zajištěn i živý hudební doprovod, který býval doplněn i komentářem nebo mezititulky. 

Zatímco dnes se při platbě lístků do kina mnohým lidem kvůli vysoké ceně protáčí panenky, v minulosti byla cena okolo 30 až 60 haléřů považována za velmi přijatelnou. Návštěva biografu rozhodně nebyla pouze pro vyšší vrstvu. Naopak byla dostupná i pro nižší střední třídu a dělníky. 

Vstupenky byly levné, ale vybavení luxusní

Československý stát se snažil podporovat biografy a kulturu obecně. Jedním z často navštěvovaných kin, které se nacházelo v Praze, bylo kino Světovid. Jeho zakladatelem a také průkopníkem filmového podnikání v Čechách byl Zdenko Bouček. Do kina, které vzniklo krátce po roce 1900, se vešlo až 244 sedících diváků. Ti byli usazeni do 27 řad. Kromě sálu na promítání filmu bylo možné využít i čekárnu. Kino disponovalo také toaletami a pokladnou. Zatímco v dnešní době se jedná o běžné vybavení, v minulosti šlo o nadstandard zajišťující návštěvníkům velký luxus. 

Zachovalé kusy mají dodnes vysokou hodnotu 

Přestože se jednalo o jedno z luxusnějších kin, i do něj se dalo dostat za pár haléřů. Lístky, které se tehdy prodávaly, mají dnes velmi vysokou hodnotu. A to především pro jejich sběratele. Pokud doma objevíte lístek pocházející právě z kina Světovid nebo třeba z Lucerny, můžete si přijít na poměrně vysokou finanční částku. Sběratelé si cení především těch lístků, které jsou nejen zachovalé, ale také něčím jedinečné. 

Mezi nadšence, kteří o vstupenky do biografu z konce 19. či začátku 20. století stojí, patří nejen historici a archiváři, ale i filmoví sběratelé nebo muzea a galerie. I když je to velmi vzácné, byly zaznamenány případy o prodeji lístků do biografu i za cenu přesahující půl milionu korun. Jde však o raritní lístky, které jsou spojeny například s premiérou historicky zásadních filmů. Hodnota se zvedá i v případě, že je na lístku podpis nějakého známého filmového tvůrce či herce.