Stoupající cena tohoto pokladu ze socialismu se nedá zastavit. Každých 24 hodin roste na hodnotě

Předměty, které kdysi tvořily běžnou součást života v socialistickém Československu, dnes procházejí pozoruhodnou proměnou. To, co bylo před pár desítkami let považováno za obyčejné, nezajímavé či dokonce kýčovité, se stává postupem času předmětem zájmu sběratelů, historiků designu i starožitníků. A každých 24 hodin cena roste. 

Retro předměty ze 60., 70. a 80. let nabývají na hodnotě nejen finanční, ale i řemeslné, kulturní a citové. A to i přesto, že jde o artefakty doby, na kterou by velká část národa nejraději zapomněla. Nicméně se ukazuje, že i tato doba měla své zajímavosti, které mohou být pro někoho přitažlivé i po padesáti letech.

O retro předměty se zajímají sběratelé, ale i běžné domácnosti

Pro spoustu Čechů představují retro předměty návrat do dětství či mládí. Mladým lidem připomínají domácnosti svých rodičů a prarodičů. Takže v mnoha případech stojí za sběratelstvím nostalgie. Ať jsou to staré hračky, nábytek, elektrospotřebiče, plakáty, bankovky, odznaky, oblečení, obrazy či dekorativní předměty. To všechno připomíná éru, která byla sice svázána prapodivnou a nebezpečnou ideologií, ale zároveň i zajímavým designem a řemeslnými výtvory.

Když minulost získává lesk aneb proměna socialistických věcí ve sběratelské poklady

Hodnota předmětů z období socialismu v posledních letech výrazně roste. To, co dříve končilo na půdě nebo v bazaru za pár korun, může mít dnes cenu v řádech tisíců. A tento trend není v žádném případě náhodný. Je výsledkem kombinace historických, kulturních i tržních faktorů, které proměňují běžné artefakty minulosti v hodnotné sběratelské kousky.

Retro design a technologie v novém světle

Socialistický design byl dlouho přehlížený a leckdo se mu vysmíval. Dnes však zažívá renesanci. Pro svou originalitu, funkčnost i jednoduchost jsou oceňovány například průmyslové výrobky z tehdejších let. Mnohé z nich vznikaly v prostředí omezených zdrojů, ale s důrazem na trvanlivost a univerzálnost. Retro technika a elektronika, jako jsou třeba gramofony či magnetofony se stávají jak sběratelskými artikly, tak i stylovými doplňky moderních interiérů.

Historická a kulturní hodnota retro předmětů

Zájem o socialistické předměty je, mimo jiné, také dokumentační. Sběratelé a starožitníci pomáhají uchovávat svědectví o době, která formovala několik generací. Každý předmět může přispět k pochopení širších společenských souvislostí: od způsobu výroby přes distribuci až po ideologické poselství. Obaly potravin, školní pomůcky, propagační materiály, to všechno vypovídá o tehdejších hodnotách, možnostech a prioritách; tedy přeneseně o každodenním životě lidí v socialistickém zřízení.

Proč cena věcí ze socialismu narůstá

Mnoho předmětů se za socialismu vyrábělo v omezených sériích – často jen pro domácí trh. Takže dnes je jejich dostupnost značně omezená, a to z nich dělá žádaný sortiment. Když je něčeho málo, bývá po tom často velká poptávka. Hodně retro předmětů už dnes nelze vyrobit stejným způsobem jako kdysi. Nejsou k dispozici stejné materiály, ani tytéž technologie. Po roce 1989 jich bylo hodně nahrazeno moderními alternativami a originály se postupně vytrácely: něco se vyhodilo, rozbilo či zmizelo v propadlišti dějin.

A když se někdy najde retro kousek v původním zachovalém stavu, není divu, že jeho sběratelská hodnota náhle výrazně stoupne. Předměty ze socialismu však nejsou jenom sběratelské kuriozity. Jsou to dokumenty své doby. Historici, muzea i kurátoři je vyhledávají jako materiální svědectví o životě v minulém režimu. A jak zájem o ně vzrůstá, tím víc roste jejich tržní hodnota. Kupodivu se o retro styl zajímají i mladší generace a vnímají ho jako autentický a zajímavý.

Bankovka ze socialistické éry s Gottwaldem

Zajímavým sběratelským sortimentem se stala i stokoruna s podobiznou Klementa Gottwalda. Jde o poslední socialistickou bankovku, která dnes láká sběratele. Její příběh je krátký, avšak intenzivní; od kontroverzního vydání přes veřejné protesty až po současnou sběratelskou hodnotu. Vydána byla 1. října 1989, tedy jen několik týdnů před sametovou revolucí. Na lícové straně je portrét Klementa Gottwalda, prvního komunistického prezidenta Československa a na rubu je vytištěn tradiční motiv Pražského hradu.

Dlouho mezi námi nepobyla

Životnost bankovky byla doslova jepičí. Po revoluci byla stažena z oběhu a nahradily ji nové vzory. V našich peněženkách se „gottwaldovka“ neohřála ani celý rok. Mezi lidmi byla mimořádně neoblíbená, ba dokonce i znehodnocovaná, přestože poškozování bankovek bylo trestné. Někteří lidé propichovali Gottwaldovi na stokoruně oči, jiní tam dopisovali výrazy jako „stalinista“ nebo „zločinec“. Na Václavském náměstí se v říjnu 1989 dokonce sešly stovky lidí, kteří protestovali proti jejímu vydání. Její osud tak symbolicky uzavřel jednu z historických kapitol této země.

Čas toho může hodně změnit

Dnes je tato bankovka vyhledávaným sběratelským artiklem, zejména kvůli své krátké době oběhu a politickému kontextu. Cena závisí na stavu bankovky. Ty, které jsou bez poškození, se prodávají kolem 500 korun, ale postupem času se jejich cena zvyšuje. A za 24 hodin už může mít naprosto jinou hodnotu. Už jen proto, že jich moc nezbývá.