V 80. letech jsme u téhle pohádky sladce chrněli. Pro dnešní děti je to emocionální nářez
V našich končinách máme velkou slabost pro natáčení pohádek. V současné době vzniká snad každý rok nějaká nová a z dob minulých nám zde zůstaly desítky kultovních filmů tohoto žánru. Některé jsou veselé, jiné vyloženě strašidelné. A některé z nich pojednávají o strašidlech, ale nabízí krásný příběh, který každé dítě zahřeje u srdce. Perfektním příkladem takového filmu je čtyřicetiminutový snímek z roku 1978.
Pohádek se v našich končinách natočilo habaděj, ale i přes to člověk občas narazí na nějakou novou, kterou doposud neviděl. Je totiž jednoduché skončit ve stínu kultovních a známých filmů. Některé příběhy však zůstávají upozaděny, což je škoda, protože dokážou i současnému divákovi leccos nabídnout. Příkladem může být tento krátký film z konce sedmdesátých let, který pojednává o strašidle, které chce svoje řemeslo pověsit na hřebík.
Folklór plný námětů
Český a slovenský, potažmo slovanský folklór, je plný námětů, které jen čekají na to, aby je někdo zpracoval do podoby filmu. Máme zde nespočet různých strašidel a bizarních postaviček, z nichž mnohé se dočkaly své filmové podoby. Příkladem může být například postava Krakonoše jako hlavní motiv seriálu Krkonošské pohádky, nebo například oblíbená postava vodníka, která se objevuje v celé řadě písní a filmů.
Další takovou postavou je pak strašidlo s názvem hejkal. V našich končinách známý také jako hýkal či hejkadlo či jako divý muž. Jedná se o lesního démona, který si svůj název vysloužil na základě strašidelných zvuků, které vydává. Ve folklóru sloužil často jako postava strážce lesa a zobrazován byl jako muž pokrytý srstí. Velmi se podobá postavě východoslovanského lešije, což je další folklórní postava.
V hlubinné psychologii C. G. Junga pak postava divého muže figuruje jako symbol pro nedospělé mužství. Dle teorií známého psychoanalytika folklór často zrcadlí psychologické archetypy, které si nosíme v sobě a máme potřebu je vyjadřovat skrze příběhy. Možná pak není náhoda, že ve snímku Hejkal z roku 1978 se postava divokého muže snaží pověsit strašení na hřebík a stát se člověkem.
Hvězdné obsazení krátkého filmu
Snímek Hejkal je krátká, čtyřicetiminutová pohádka natočená v Československu v roce 1978. Pojednává o strašidle, které propadne touze pověsit své řemeslo na hřebík a stát se člověkem. Ujmou se ho hodní lidé z jedné vesnice, kde se hejkal začne živit jako kominík a dokonce si najde děvče. Kámen úrazu však přichází v momentě, kdy se místní kníže rozhodne, že by chtěl ono strašidlo použít jako atrakci pro svojí chystanou zahradní slavnost. Role vypravěče se chopil František Filipovský a hejkala ztvárnil Zdeněk Řehoř. Ve filmu se taktéž objevují například Iva Janžurová a Dagmar Havlová.
Snímek byl natáčen ve skanzenu v Přerově nad Labem a na zámku Veltrusy. Do své krátké stopáže se mu podařilo vměstnat řadu nádherných záběrů na les, stejně tak jako i komediální momenty, které ze snímku dělají zábavnou podívanou. Právě pohledy na les z filmu činí příjemnou letní pohádku, kterou si člověk může zkrátit například dlouhé večery během chladnějších měsíců a připomenout si zeleň přírody.
Příběh o hledání lidství
I přes to, že pohádka Hejkal je vměstnaná do pouhých čtyřiceti minut, snímek nese překvapivě hluboké poselství. Krátká stopáž umožňuje, že u filmu udrží pozornost i ti nejmladší diváci, kteří pak mohou nasát motiv, kolem kterého se snímek točí. Jak bylo zmíněno v jednom z předchozích odstavců, postava divého muže je v hlubinné psychologii symbolem nevyvinutého a nedospělého mužství. Příběh o hejkalovi, který tak hledá svůj úděl v životě, tak lze vnímat i jako pojednání o chlapci, který se proměňuje v muže a hledá ve světě své místo.
Možná proto byl tento snímek tak oblíbený u dětí během socialismu. Dnešní děti jsou možná zvyklé na jiné příběhy a postava strašidelného lesního démona by jim možná naháněla husí kůži, protože to je tak trochu emocionální nářez. Snímek však nabízí skutečně zajímavý motiv, který jistě dokáže rezonovat i v myslích dnešních ratolestí. Díky tomu se jedná o pohádku, která je možná opomíjená, ale neméně cenná.
zdroje: csfd.cz, cs.wikipedia.org, is.muni.cz
