Super těžký kvíz: Jestli myslíš, že ti ho usnadníme výběrem ze 3 možností, velice se pleteš. Kdo zvládne půlku, má IQ minimálně nad 130

V amerických lesích najdeme druh houby, který zabírá prostor větší než tisíc fotbalových hřišť. Kromě toho téměř nikdo neví, že za Marie Terezie byla naše krajina skoro holá. A dnes máme lesů více než kdykoliv za posledních tři sta let. 

Pokud jste nevěděli ani jednu z těchto dvou informací, následující kvíz pro vás bude pravděpodobně vším možným, jen ne procházkou růžovým sadem. 

Zelená revoluce 18. století

Kolem roku 1750 pokrývaly lesy jen 14 procent českých zemí. Zbytek byla pole, louky a vykácené plochy. Dřevo mizelo rychlostí blesku, potřebovaly ho hutě, sklárny, stavbaři i lidé na topení. Marie Terezie tak rychle pochopila, že bez lesů nebude mít z čeho stavět lodě, domy ani vytápět paláce. Z toho důvodu v roce 1754 vyšly lesní řády, tedy seznamy pravidel, jak se mají lesy spravovat. 

Dnes je třetina republiky pokrytá stromy a každý rok jich přibývá víc, než se pokácí. Za posledních sto let se množství dřeva zdvojnásobilo. Česká krajina nikdy nebyla tak zelená, jako je teď. 

Tajná síť vedoucí pod lesem

V půdě pod stromy se děje něco, o čem většina smrtelníků nemá ani tušení. Houbová vlákna tam vytváří síť, která propojuje kořeny stromů na obrovských plochách. Když se někde objeví kůrovci nebo jiní škůdci, napadený strom dokáže poslat varovný signál ostatním.

Strom začne produkovat speciální látky, které se přes houbová vlákna dostanou k sousedům. Ti pak vědí, že mají začít tvořit jedy proti škůdcům. Celý proces trvá hodiny nebo dny, ale je to pořád rychlejší, než se škůdci rozšíří po celém lese. Starší stromy rovněž krmí mladé, dokud si nevypěstují vlastní kořeny. A když strom umírá, rozdá svoje zásoby těm kolem sebe.

Největším živým organismem na planetě je houba

Václavka smrková v oregonských lesích pokrývá téměř tisíc hektarů, přesto jde o jediný organismus. Podhoubí se rozkládá pod zemí a pouze občas vytvoří viditelné plodnice na povrchu. Podobné situace existují i v českých lesích, kde se podhoubí táhne na kilometry pod zemí. 

Houbař může najít několik plodnic na různých místech, aniž by ho napadlo, že všechny patří stejnému organismu. Česko má sice tisíce druhů hub, ale jíst se dá jen zlomek z nich. Zbytek je buď hořký, nebo rovnou jedovatý.

Hodina pravdy pro mozky

Tohle všechno byla jen rozcvička. Teď přijdou otázky, které oddělí znalce od těch, kteří si jen myslí, že něco vědí. Některé otázky jsou tak zákeřné, že by se u nich zapotili i lesníci. Padesát procent úspěšnosti už značí nadprůměrnou inteligenci. 

A kdo dá všech deset, může si přezdívat expert lesů a hub.