Svatební dárek, který jsme brali jako samozřejmost. Dnes má hodnotu 120 milionů korun

Když se v minulém století lidé brali, dostávali ke svatbě, podobně jako dnes, dary různého druhu. Často to bylo praktické vybavení do domácnosti. Třeba kuchyňské spotřebiče, soupravy nádobí, rádia, televize, budíky. Však se také sem tam stalo, že se manželům sešly tři budíky a dva papiňáky. Ale také to byly umělecké předměty, které měly mladé domácnosti dodat punc vkusu, elegance a kulturního rozhledu. Někdo koupil vázu nebo sousoší jelenů za pár korun. Jiný doma našel něco, co už léta překáželo ve skříni. A rozhodl se předmět novomanželům darovat. A některé z takových darů-nedarů mají dnes i milionovou hodnotu.

A tak se mezi dary objevovaly i předměty, které ještě pamatovaly Rakousko-Uhersko nebo věci, které by dnes kurátor označil za lidové umění nejasného původu. Jednou to byl obrázek, který kdysi kdosi maloval z dlouhé chvíle doma. Jindy obraz, jehož autor byl geniální malíř, ale běžný lid jeho tvorbu neznal. Jednoduše řečeno, na takové svatbě se v sekci darů objevilo skutečně ledacos.

Vzácnost nebo šunt?

Hloupé bylo to, že lidé chtěli, aby dar vypadal co nejlépe, a tak se často pustili do čištění třeba jarem a drátěnkou. A to s takovou vervou, že by jim to úsilí záviděl i restaurátor Národní galerie. Někdy se podařilo odstranit letitou špínu, jindy i původní barvu, patinu a celkovou hodnotu. A ono šlo třeba právě o starožitnost nebo originál… A tady už to není humor, ale spíš tragikomedie. Ale často se vůbec nepřišlo na to, o jaký skvost se jedná. Některé z takových předmětů lidem ještě visí doma na zdi nebo stojí na příborníku. Anebo jsou pokryty prachem a pavučinami někde na půdě.

Zkuste věnovat odloženým věcem větší pozornost

A tak díky takovým svatebním darům se začaly umělecké předměty přesouvat mezi obyvatelstvem. Občas se dostaly i k někomu, kdo jejich hodnotu nepodceňoval a dostal ve starožitnictví nebo od sběratele dobře zaplaceno. V jiných domácnostech ale visí hodnotné originály a jsou nazývány ošklivým obrazem po tetě. Koho by napadlo, že taková mazanice je dílem světově uznávaného malíře, jehož jméno i ti největší znalci vyslovují s úctou a cena jeho originálů se dávno vyšplhala do stovek tisíc i do milionů?!

A jak se originály dostaly do obyčejných domácností?

Kdo ví. Někdo dědil, jiný koupil. Třeba na burze za směšnou částku, protože prodávající netušil, že nabízí učiněný poklad. Jisté však je, že spousta obrazů a dalších uměleckých předmětů se do rukou mnohých rodin dostala po válce, když lidé obsazovali nevybombardované prázdné domy. Některé věci byly po Němcích, kteří si v zabraných honosných vilách skladovali umělecké předměty, i když jim nepatřily. Jiné cennosti zůstaly ještě po české šlechtě či měšťanských rodinách. Bohatší rodiny si na hodnotné umělecké předměty hodně potrpěly. A když jim byl vyvlastněn majetek, předměty v jejich vilách zůstaly. A český lid si je rozebral.

A tak se stalo, že obrazy, které by dnes visely v galeriích za neprůstřelným sklem, skončily v obývácích, ložnicích a někdy i na chodbách paneláků. Anebo jsou opřené ve sklepě či uložené na půdě mezi krabicemi s vánočními ozdobami. Spousta originálních obrazů a dalších uměleckých předmětů je totiž mezi obyvatelstvem dodnes a mnozí lidé vůbec netuší, jakou vzácnost doma mají. Kdybyste věděli, že si za takový zastrčený obrázek můžete pořídit rekonstrukci domu nebo dovolenou v Karibiku, že byste ho z té půdy vyhrabali?

Originální obrazy mohou mít závratnou hodnotu

Pojďme ale konkrétně k některým dílům, které mezi lidem kolují. Tak například takový akvarel od Marca Chagalla. Na obrázku nějaká nahotinka, muž s flétnou a kolem zvířata podivného vzezření. Zhruba taková, jaká malují děti ve druhé třídě. Obraz je sice signován, ale protože se prodává bez certifikátu, požaduje majitel pouhých 999 tisíc korun. Nebo v roce 2024 se na sálové aukci prodal obraz Františka Kupky Danaé z roku 1930 za neuvěřitelných 126,5 milionu korun. Někdy člověk až žasne, jakou hodnotu může mít umění.

A proto znovu připomínám: nepodceňujte hodnotu starých věcí, které leží někde zastrčené desítky let. Jejich cena za tu dobu uskladnění určitě pořádně stoupla. Tak neváhejte a využijte zájem sběratelů.