Za socialismu nám tenhle „syčák“ rval nervy na kusy. Ale ženy by mu ve 4 ráno klidně smažily řízky

Občas se říká, že ženy mají slabost pro nezbedníky. Vyzařuje z nich aura dobrodružství a čehosi neznámého, co mají ženy chuť si podmanit. Často se tak stává, že řádní syčáci se zároveň stávají ženskými idoly. Přesně to byl případ i tohohle charismatického muže, ze kterého se ženám podlamovala kolena, i když byl pořádný syčák.

Ženy milují nezbedníky, záporáky a zlobivé muže. To dává vzniknout zvláštnímu fenoménu, že čím větší je někdo rebel, tím větší pro něj ženy mají slabost. Přidejte neutuchající charisma a máte okamžitě recept na někoho, z koho se ženám podlamují kolena. Ať už se projevoval jakkoliv záporně, byl to jen další z mnoha důvodů, proč ho milovat.

Charismatický a talentovaný muž z Valašska

Byl charismatický československý divadelní a televizní herec, který se narodil 13. září 1932 ve Vrútkách na severním Slovensku. Jeho rodina pocházela z Moravy a on sám své dětství prožil na Valašsku, kde se po skončení druhé světové války jeho rodina usadila. Pro Valašsko měl po celý svůj život slabost a hrdě se k němu hlásil.

Studoval gymnázium ve Valašském Meziříčí, ale po vyloučení se vyučil jako mechanik pletařských strojů v Krnově. Následně se však rozhodl nastoupit ke studiu herectví na DAMU, kterou úspěšně absolvoval v roce 1954. Následně působil v mnoha oblastních divadlech, aby v roce 1962 odešel do Prahy. Zde působil v Divadle S. K. Neumanna, ale od roku 1967 se stal členem Divadla na Vinohradech, kde setrval po zbytek své kariéry.

Radoslav Brzobohatý byl muž, který překypoval charismatem. Jeho znělý hlas a vypracovaná postava byly něčím, z čeho šla nejedné ženě hlava kolem. Navíc dokázal hrát na housle, basu, kytaru i trubku, takže byl skutečně mužem mnoha talentů. Stačilo ho spatřit na obrazovce, a mnohé fanynky nedokázaly odtrhnout oči. A to ani od rolí, které nebyly zcela pozitivní.

Komunisty dokázal i pěkně rozčílit

Již v době jeho nástupu do Divadla na Vinohradech se Brzobohatý začal objevovat i na televizních obrazovkách. Zprvu působil ve snímcích jako Strach, Hvězda zvaná Pelyněk či Dáma na kolejích. V roce 1968 přišla dle jeho vlastních slov jedna z jeho nejzásadnějších rolí, a to ve snímku Všichni dobří rodáci. Film byl uváděn pouhé čtyři měsíce, než ho komunisté zavřeli do trezoru, jelikož režimu nevyhovoval.

To však Brzobohatému nebránilo působit v dalších kontroverzních snímcích. Mezi jeho další významné role patří postava náměstka ve snímku Ucho, který poukazoval na totalitní praktiky 50. let. I tento snímek nakonec skončil v trezoru a promítán byl veřejně až po revoluci.

Radoslav Brzobohatý se nezdráhal působit ve snímcích, které režimu výrazně nevyhovovaly. Socialistická garnitura však nedokázala zabránit stoupání jeho herecké hvězdy a jeho kariéra se navzdory těmto okolnostem nadále rozvíjela.

Slušela mu každá jeho role

Ať už se Radoslav Brzobohatý objevil v jakékoliv roli, vždy se podařilo na sebe strhnout veškerou diváckou pozornost. Bylo úplně jedno, jednalo-li se o roli pozitivní, nebo zápornou. Brzobohatý se každé chopil s grácií sobě vlastní. Příkladem může být jeho záporná role syčáka v dětské kriminálce Žirafa v okně. Diváci v recenzích uvádějí, že Brzobohatému role hlavního záporáka sluší.

Dalším příkladem může být jeho postava zlého čaroděje Mrakomora v pohádce Princ a Večernice. Ačkoliv i Mrakomor byl hlavní zápornou postavou snímku, dodnes se jedná o roli, kterou si pamatují úplně všichni. I přes nevábný vzhled zlého čaroděje z něj vyzařuje hercovo neutuchající charisma.

Radoslav Brzobohatý byl jednoduše pan herec, který se rodí jen vzácně. Bohužel pro všechny televizní fanoušky však trpěl kardiovaskulární poruchou, která jej připravila o život jen den před jeho osmdesátými narozeninami. Přesto prožil dlouhý život, za který ztvárnil stovky rolí, z nichž většina skutečně pamětihodná.

zdroje: csfd.sk, chrudimsky.denik.cz, idnes.cz