Tahle babka strašila za socialismu víc než všechny ježibaby dohromady. Herci se jí báli a děti z ní měly noční můry

O tom, že herci a herečky mnohdy žijí dvojí životy, jsme na našem webu již psali mnohokrát. Často se jednalo o jedince, kteří na obrazovkách ztvárňovali role veselých a bohatých lidí, zatímco v soukromí trpěli mnohými strastmi. Někteří lidé jsou ve svém herectví natolik zdatní, že jim uvěříme snad cokoliv. Jenom aby se nakonec ukázalo, že v reálu to bylo úplně naopak. Tak jako u babky, která za socialismu strašila všechny okolo sebe více než ježibaby. 

Některé postavy stříbrného plátna máme zafixované jako legendy, na které se zdráháme použít křivého slova. Však se také říká, že o mrtvých se mluví jen v dobrém. Ve skutečnosti však byly jejich životy mnohdy plné postojů, které překvapí nejednoho fanouška. Některé ženy, které si ze stříbrného plátna pamatujeme jako vlídné babičky, byly v reálu přísné saně, které nešly pro výtku daleko.

Slavná žena s temnými stránkami osobnosti

Terezie Brzková je jedna z nejdůležitějších žen tuzemské kinematografie. Ačkoliv před kamerou poprvé stanula až ve velmi pokročilém věku, stala se tehdy symbolem československého filmu. Terezie Brzková se narodila v roce 1875 v Kolíně do rodiny herců. Herectví se věnovaly i její sestry Otýlie Beníšková, Marie Spurná a Hana Vojtová.

Její otec, Vilém Jelínek, byl vedoucím kočovné divadelní společnosti. Toto zázemí mělo za následek i to, že Terezie Brzková stanula na divadelních prknech poprvé již v útlém věku. Po působení v otcově kočovné společnosti vystřídala několik angažmá v řadě divadel, jako například v Pardubicích nebo v Plzni.

Filmový úspěch pak Terezie Brzková nalezla až během své penze. I proto prý údajně záviděla svým sestrám, které byly úspěšnějšími herečkami než ona. Poprvé se na filmovém plátně objevila ve snímku Kouzelný dům v roce 1939. Jen o rok později přišel její největší úspěch s filmem Babička.

Vlídná babička, která nenáviděla děti

Terezii Brzkovou si většina z nás spojuje hlavně s legendárním filmem Babička z roku 1940. Jednalo se o první filmové zpracování této zásadní knihy české, ale i světové literatury a Terezie Brzková si v něm střihla roli hlavní postavy. Většina národa ji tak měla zafixovanou jako moudrou a vlídnou babičku, která byla ztělesněním literární postavy Boženy Němcové.

Ve skutečnosti však Terezie Brzková svůj vztah k dětem jen velmi dobře hrála. V reálu prý děti nesnášela, což někteří připisují skutečnosti, že sama byla bezdětná. Po skončení natáčení některých záběrů údajně na děti křičela „Parchanti, táhněte už. Pořád tu otravujete a člověk nemá chvíli klidu.“

Pokud potřebovala děti na place ukáznit, uchylovala se i k fackování a nešetřila vulgaritami. Údajně to částečně souviselo i s faktem, že tehdy jedenáctiletá představitelka postavy Barunky, Nataša Tanská, dostala za natáčení stejný honorář, jako ona.

Byla postrachem svých kolegů

Kromě vzbuzování strachu u dětí ve svém okolí však Terezie Brzková údajně nešetřila ani své herecké kolegy. Velmi vyhrocený vztah měla například s Vlastou Burianem, kterého osočovala z toho, že kolaboroval s nacisty. Když spolu sdíleli plac během natáčení pohádky Byl jednou jeden král, pořádně to prý mezi nimi skřípalo.

Do opakovaných hádek se pouštěla i s Janem Werichem, a to během natáčení stejného snímku. Celý štáb měl prý obavy z její náladovosti a herečka se nezdráhala svému okolí vydatně nadávat. Na výsledném snímku to přitom vůbec není poznat, což paradoxně dokazuje, jak schopná herečka to byla.

Svého času se navíc začaly šířit fámy, že Terezie Brzková spolupracovala s komunistickým režimem a donášela státní bezpečnosti na své herecké kolegy. Tyto informace se však nikdy nepotvrdily a nejspíš byly jen výplodem herců, kteří ji chtěli poškodit po svých špatných zkušenostech. Ať už byla celá situace jakkoli, ukazuje jediné – že legendární a vlídná babička byla ve skutečnosti přísnou ženou, které se kolegové obávali.

zdroje: super.cz, medium.seznam.cz, zeny.iprima.cz