Tato povinnost se vztahuje na více než 4,5 milionu Čechů. Kdo ji nesplní, riskuje pokutu jako hrom
Jen málokterá povinnost se v Česku týká tak velkého množství lidí, odhadem více než 4,5 milionu občanů. Přestože nejde o novinku, mnozí ji stále podceňují a její nesplnění může vést k citelné pokutě. Nejde o žádnou novou daň ani složitou administrativu. Povinnost je tu s námi už dlouho, přesto ji mnoho lidí podceňuje nebo úplně ignoruje.
Mnoho lidí přesto zůstává v domnění, že se jich tato povinnost netýká. Přispívá k tomu i řada mýtů a polopravd, které se v souvislosti s touto platbou šíří. Výsledkem bývá, že se povinnost odkládá nebo přehlíží. A teprve později vyjde najevo, že neznalost zákona nikoho neomlouvá.

Povinnost, která se týká skoro každé domácnosti
Často se setkáváme s představou, že když někdo sleduje obsah přes internet, žádný poplatek se ho netýká. Ve skutečnosti je však rozhodující samotné vlastnictví přijímače, nikoli způsob, jakým televizi či rádio využíváte. Každý, kdo vlastní televizi nebo rádio, je ze zákona povinen hradit pravidelné měsíční poplatky. Tyto platby mají zajistit fungování veřejnoprávních médií, tedy České televize a Českého rozhlasu.
Výše poplatků není závratná, aktuálně činí 150 Kč za televizi a 50 Kč za rozhlas. Ale dohromady jde o miliardy korun ročně, které pokrývají část provozu médií veřejné služby. Pro představu, jen z televizních poplatků se ročně vybere více než 5 miliard korun. To je částka, která odpovídá rozpočtu menšího ministerstva, a proto má zásadní význam pro stabilitu fungování celé instituce.
Kdo musí platit
Poplatky se vztahují na každou domácnost, která vlastní funkční přijímač. Není tedy důležité, zda televizi nebo rádio opravdu používáte, stačí jejich vlastnictví. Povinnost se netýká pouze domácností. Platit musí také firmy, pokud mají ve svých prostorách funkční přijímače.
Existují ale i výjimky, například osoby se zrakovým nebo sluchovým postižením mohou být od poplatků osvobozeny. Osvobození se vztahuje také na seniory starší 70 let s nízkým příjmem. Některé instituce, například školy nebo zdravotnická zařízení, mají rovněž zvláštní podmínky a nemusí hradit poplatky za každý jednotlivý přístroj.
Jak se kontroluje placení
Kontrolu mají na starost samotná média, tedy Česká televize a Český rozhlas. Ty mohou provádět křížové kontroly s databázemi odběratelů energií a v případě podezření oslovit konkrétní domácnost. Pokud poplatník neprokáže, že povinnost nemá, musí začít platit.
V případě neplacení hrozí sankce, dlužná částka může být navýšena o přirážku až 10 000 Kč u televizních a 5 000 Kč u rozhlasových poplatků. Ve výjimečných případech může vymáhání přejít až k exekuci, což znamená další náklady pro dlužníka. V minulosti se objevily i případy, kdy lidé museli doplácet tisíce korun zpětně, protože několik let povinnost ignorovali.

Proč jsou poplatky důležité
Mnozí lidé je vnímají jako zbytečnou zátěž, ale jejich význam je zásadní. Díky nim má veřejnoprávní vysílání zajištěnou nezávislost na politických a komerčních vlivech. Česká televize a Český rozhlas tak mohou nabízet pořady, které by čistě komerční média z ekonomických důvodů nevysílala – kulturní programy, vzdělávací pořady nebo menšinové formáty.
Díky stabilnímu financování se také mohou pouštět do dlouhodobých projektů, například historických seriálů, investigativních pořadů či dokumentů, jejichž výroba by byla pro komerční televize příliš nákladná. Veřejnoprávní média navíc hrají významnou roli i v krizových situacích. Přinášejí rychlé a ověřené informace při povodních, živelných pohromách nebo jiných mimořádných událostech.
Co to znamená pro vás
Ať už televizi sledujete denně, nebo máte rádio jen jako dekoraci, zákon je v tomto jasný. Kdo poplatky neplatí, riskuje nemalou pokutu. Proto se vyplatí povinnost nepodceňovat. Jde nejen o peníze, ale i o podporu fungování médií, která jsou určena všem občanům. Veřejnoprávní média hrají důležitou roli v demokratické společnosti, a proto je jejich financování otázkou společného zájmu. Každý zaplacený poplatek tak nepředstavuje jen povinnost, ale také příspěvek k zachování kvalitního a nezávislého vysílání, které slouží celé společnosti.