Ve Skandinávii už toho mají dost, v Česku se teprve rozjíždíme. Sedm milionů Čechů dělá jednu věc pravidelně

Každý národ je v něčem jiný a specifický. Je to zcela přirozené, protože každá země má svoji kulturu a zvyky, které ovlivňují její občany. Je v tom něco kouzelného. Kdybychom byli totiž všichni stejní, byla by na tom světě nuda. I my Češi v některých věcech vynikáme a dokonce možná víc, než bychom si mohli myslet. 

Každá země má jiné životní podmínky. My si tady v Česku žijeme stále velmi obstojně, i když si to někteří z nás možná neuvědomují. Rozhodně totiž patříme k těm bezpečnějším zemím. Přitom jen třeba pár kilometrů od nás je situace úplně jiná a i v rámci Evropské unie se podmínky pro život dokážou velmi zásadně lišit.

Jak je to ve srovnání s ostatními státy EU?

V zemích EU jsou pozorovatelné celkem velké rozdíly. Ty se týkají nejen výše mezd a sazby přímých daní, ale pochopitelně i ceny zboží a služeb. V západoevropských zemích jsou totiž mzdy podstatně vyšší než mzdy ve východoevropských státech, ale na druhou stranu jsou zde také podstatně vyšší ceny služeb.

Evropa je kulturně velmi rozmanitá a to se týká také jazyků. Máme zde tři jazykové skupiny: románská, germánská a slovanská. Skoro všechny tyto jazyky mají indoevropský původ. Nikoho asi ale nepřekvapí, že tak jako téměř všude ve světě, je i v Evropě nejuniverzálnějším jazykem pro komunikaci angličtina.

Úroveň života v Česku se od vstoupení do Evropské unie v roce 2004 výrazně zlepšila a přiblížila se k úrovni západní Evropy. Česko bylo totiž po pádu komunistické vlády na tom docela špatně. Právě vstup do Evropské unie byl pro náš stát velkým zlomem a také obratem k lepšímu.

Podpora Evropské unie

Evropská unie se také stará o témata, jako je například rovnost žen a mužů, a to zejména v oblasti práce a politiky. Proto má Evropský parlament výbor pro práva žen, který silně podporuje myšlenku rovnosti a také každý rok toto povědomí šíří u příležitosti Mezinárodního dne žen.

Také nezapomíná na kulturní podporu. S programem Kreativní Evropa se snaží podporovat evropské umělce a tvůrce a také rozvíjet evropské kultury a identity. Hlavním cílem programu je, mimo jiné, podpora mezinárodního prodeje a oběhu zahraničních evropských děl na všech platformách, podpora překladů a propagace literárních děl napříč EU nebo výroba inovativního televizního obsahu.

V čem jsou Češi za jedno?

Jestli se čeští občané v něčem shodnou, tak je to čas strávený u televize. Sedm milionů Čechů totiž sleduje televizi alespoň jednou týdně. V loňském roce byl průměrný čas strávený sledováním zhruba 3 hodiny a 30 minut. Dá se tak říct, že si televizní vysílání stále drží své diváky, a ne jako třeba ve skandinávských státech, kde tento trend postupně opadá.

V minulém roce sledovalo televizi denně 5,4 milionu Čechů ve věku 15+. To je celkově až 66 % diváků z této divácké skupiny. Jednou týdně si televizi zapnulo alespoň 84 % populace starších 15 let, což poukazuje právě na číslo sedm milionů diváků.

„Televize si i v dnešním fragmentovaném mediálním prostředí udržuje svůj klíčový benefit – schopnost zasáhnout velké množství diváků v prostředí prémiového a důvěryhodného obsahu,“ uvedla managing director Atmedia Michaela Suráková. Od 1. února se navíc objevila jedna novinka, která se týká měření sledovanosti. To bude totiž nyní probíhat i mimo domov na velkých obrazovkách, například v restauracích, barech nebo ve veřejných projekcích.

To znamená, že získaná data o sledovanosti budou nyní ještě vyšší. „Rozšíření měření přinese televizním stanicím i zadavatelům reklamy přesnější obrázek o skutečné sledovanosti. U velkých sportovních nebo hudebních událostí může být sledování mimo domov velmi významné,“ doplnila Suráková. 

Zdroje: e15.cz, novinky.cz, seznamzpravy.cz, ucebnice.fraus.cz, consilium.europa.cs