Televizní ovladače si balí svých 5 švestek a opouštějí české domácnosti. Nové ovládání je přebilo na celé čáře

Lidé jsou ve své podstatě pohodlní tvorové a není na tom vůbec nic špatného. Celá historie technologického pokroku staví na tom, že se snažíme usnadnit si život všude, kde to jen jde. Od vynálezu kola přes pračku až po moderní technologie, všechno směřuje k tomu, aby nám věci šly od ruky rychleji a s menší námahou. 

Právě touha po maximálním komfortu teď mění i způsob, jakým ovládáme televize. Klasický dálkový ovladač si pomalu, ale jistě balí svých pět švestek a mizí z našich obývacích pokojů. 

Éra tlačítek pomalu končí

Mladší generace si to už asi ani nepamatuje, ale dřív se kanály přepínaly ručně přímo na televizi. Museli jste vstát, dojít k obrazovce a otočit knoflíkem. Pak přišly dálkové ovladače a všechno bylo jinak. Najednou jste mohli zůstat pohodlně sedět a přepínat programy, jak se vám jen zlíbí.

Dálkové ovladače sice byly pokrokem, ale i ty mají své mouchy. Neustále se ztrácejí mezi polštáři na gauči, baterie v nich umírají v nejméně vhodnou chvíli a když máte doma více zařízení, máte před sebou celou sbírku ovladačů, že chvilku trvá, než najdete ten správný.

A právě proto lidé začali hledat jiné způsoby. Něco, co by bylo ještě jednodušší, rychlejší, a hlavně něco, co by se jen tak neztratilo. 

Chytré televize změnily pravidla hry

Chytré televize jsou dnes standardem. Málokdo si nyní koupí obyčejný televizor bez připojení k internetu. Když však potřebujete na virtuální klávesnici v televizi napsat název filmu, který chcete sledovat, čeká vás peklo. Musíte šipkami na ovladači přejíždět po jednotlivých písmenech a po třech minutách takového mučení vás mnohdy přejde chuť na jakýkoliv film.

Co nosí každý neustále v kapse? Mobil. Ten máte u sebe od rána do večera, slouží vám jako budík, navigace, foťák i kalendář. Výrobci televizí si toho jsou dobře vědomi a začali vyvíjet užitečné aplikace. Samsung vytvořil SmartThings, LG nabídlo ThinQ a Google přišel s Android TV Remote.

Co tyto aplikace umožňují? V telefonu díky nim máte plnohodnotnou klávesnici, na kterou jste zvyklí. Můžete psát rychle, bez přejíždění po virtuálních písmenech, a navíc máte k dispozici dotykovou obrazovku, která je mnohem intuitivnější než mačkání tlačítek. A Češi to logicky začali aktivně využívat. 

Mobilní aplikace byly velký pokrok

Po mobilních aplikacích přišel další vývojový stupeň. Tentokrát nepotřebujete vůbec nic mačkat ani držet. Stačí říct nahlas, co chcete. Hlasové ovládání televizorů existovalo i dřív, ale bylo dost nespolehlivé. Teď už to ale ve většině případů šlape docela slušně. Ať už používáte Google Assistant, Amazon Alexu nebo Apple Siri, většina příkazů projde na první dobrou.

Mimo úpravu hlasitosti si můžete nechat pustit konkrétní aplikaci, najít film podle názvu nebo přepnout na HDMI. 

Na začátku to mnohým přišlo divné

Když jsem to viděla poprvé u kámoše, smála jsem se. Mluvil na televizi jak na živou bytost. Říkala jsem si, že se zbláznil, pak jsem to ale sama zkusila doma a rychle jsem pochopila, proč upřednostňuje právě tento způsob ovládání.

Známá má dva kluky, pět a tři roky. Ti toho s ovladačem zatím moc nezmůžou, pomocí hlasu si však sami umí pustit pohádku, na které se s maminkou domluvili. Starší generace si hlasové ovládání také velmi rychle oblíbila. Senioři často bojují s moderními ovladači, které mají někdy i třicet různých tlačítek. Hlasový příkaz je tak pro ně mnohem snazší.

Je to bezchybné? Bohužel ne. Základní příkazy jako změna hlasitosti nebo zapnutí aplikace fungují dobře. Ale čeština je pro asistenty pořád výzvou, hlavně když jde o názvy českých filmů nebo jména herců.