Temné proroctví se vrací do hry. Krvavý déšť z loňských Velikonoc by se mohl letos objevit znovu

Také se na konci každé zimy těšíte na první závan jarního vzduchu? Voní slibným očekáváním tepla i probouzející se přírodou. Alespoň dokud se neprobudí až moc a nespustí svou pravidelnou pylovou sezónu. Podle meteorologů ale není pyl aktuálně tím, co by Čechy trápilo. Podobnou situaci jsme navíc zažili už během loňských Velikonoc. A vypadá to, že se temné proroctví opět naplňuje.

Meteorologické modely dokáží s určitou spolehlivostí naznačit vývoj počasí i na několik týdnů dopředu. V posledních týdnech tak upozorňují na situaci, která právě alergikům, astmatikům nebo lidem s dýchacími potížemi může začátek jara znepříjemnit. Na vině přitom nejsou alergeny jako takové, ale atmosférický jev, který není pro naši oblast úplně typický.

Když se nebe zakalí

Přesto není takový jev ničím výjimečným. Oblast střední Evropy ovlivňuje v posledních dnech jižní proudění vzduchu, které k nám proudí z Afriky přes Středomoří. Přináší s sebou sice příjemné venkovní teploty, ale také sníženou viditelnost nebo zvláštně zabarvenou oblohu. Za tím stojí drobné částice bohaté na minerály, jako je křemen nebo oxidy železa, které barví částice i nebe nažluto nebo dorezava.

Větry ze Sahary

Tyhle částice k nám putují atomosférou stovky kilometrů a jejich přítomnost nad naším územím je výsledkem několika jevů. V první řadě je sem přinese ono jižní proudění z Afriky, tam se ale dostávají do ovzduší vlivem silných větrů. Bouřky nad Saharou vznikají v atmosféře leckdy i pět kilometrů a paradoxně je provází i déšť. Vlivem horka ale dešťové kapky nestihnou dopadnout na zem, vypaří už se během pádu.

Kus Afriky na našem autě

Vzduch, který se při bouřce nad Saharou ochladí, těžkne a klesne dolů. Jakmile se zastaví o zemský povrch, respektive o pouštní písek, rozleje se do stran podobně jako silný nárazový vítr. Ten zvíří Saharskou poušť natolik, že jemné částečky vyzdvihnou ze země a prouděním roznesou i do sousedních kontinentů. A právě k takové situaci, ke které v Africe došlo před pár dny, jste si mohli všimnout na první pohled.

Proč je krvavý déšť krvavý?

Zákon schválnosti o tom, že sotva umyjete auto nebo okna, začne pršet, zažil asi každý. Co když jste ale ručním mytím strávili desítky minut času a druhý den vaše auto vypadá, jako by projelo staveništěm?

Když je ovzduší zamořeno částečkami jemného saharského prachu a spustí se déšť, vymyje tyto drobné částečky a spláchne je na zem. Částečky saharského prachu dešťové kapky obarví na charakteristickou cihlově červenou barvu, a právě odtud se vzal pojem krvavý déšť.

Riziko pro zdraví je minimální

Krvavý déšť naštěstí nepředstavuje žádné větší riziko pro většinu lidí. Podle meteorologů má saharský prach nejhorší účinky ještě předtím, než začne pršet. Jeho přítomnost v ovzduší může dráždit ke kašli, zhoršovat dýchání i kvalitu vzduchu.

Citlivější jedinci, jako jsou alergici nebo astmatici, tak mohou pociťovat obtíže podobné pylové sezóně.

Déšť vzduch pročistí

Jakmile ale částečky tohoto prachu vyplaví déšť, vzduch se pročistí a stav ovzduší se tím značně zlepší. Paradoxně má spláchnutí saharského prachu pozitivní vliv i na přírodu, obsahuje totiž minerály, jako je železo, fosfor, vápník nebo draslík, které v takto malém množství mohou sloužit jako hnojivo.

Krvavý déšť není nic výjimečného

Krvavé deště se nad naším územím objevují poměrně pravidelně, nejčastěji na jaře a na podzim. Na některých územích naší republiky jsme se s ním mohli setkat již minulý týden, meteorologové ale upozorňují, že nemusí jít o ojedinělou epizodu a krvavý déšť se může vrátit i v následujících dnech. Sice dokáže pokazit náladu špinavým autem, funguje ale jako důkaz, jak propojené je počasí na celém světě.

Zdroje: WN24, Ionic Care, Novinky, Research Gate, CNN Prima