Tenhle film známe zpaměti, ale jednoho detailu si 30 let nikdo nevšiml. Pokud vy ano, máte oči jako ostříž
Kinematografie je svět plný mistrovských filmů. Ty nás dokáží pobavit, poučit, rozněžnit i rozplakat. Kvůli některým scénám jsme schopni sedět v kině nebo u obrazovky dlouhé hodiny. Je tu však ještě jeden důvod, proč se lidé na filmové snímky dívají i opakovaně. Jak se zdá, vrhli se diváci v posledních letech jako diví na vyhledávání různých nedostatků, které autorům unikly. A stala se z toho národní zábava.
Mnoho filmových snímků se stalo ikonickými už ve své době, další získaly kultovní status až v průběhu času. Přesto, že za spoustou filmů stojí jedineční tvůrci – ať herci, režiséři či celé technické týmy – tak ani ty nejlepší snímky nejsou bez chyb. A přesto je milujeme; i s těmito nedokonalostmi. Ba, naopak, hodně diváků se předhání, kdo různých přešlapů najde víc… Bereme to jako takový zábavný soutěžní bonus.
I mistr tesař se utne…
Některé chyby ve filmech jsou naprosto očividné, jiné jsou jen drobné, snadno přehlédnutelné nedostatky. Jak je možné, že takové věci tvůrcům utekly? No, někdy si jich opravdu nikdo nevšimne, a když se to „provalí“, tak jsou i sami tvůrci notně překvapeni. Jindy považují chybu za takovou prkotinu, kterou není třeba se vůbec zabývat a kvůli ní znovu a nákladně přetáčet scénu. Ostatně finanční hledisko pravděpodobně v této situaci vede.
Omyly ve filmech mohou být různého druhu: někdy je to nějaký technický nedostatek, nelogická souvislost, jindy historická nepřesnost. Dřív diváci při zjištění filmových chyb nadávali a psali ne příliš lichotivé dopisy. Dnes se vyhledáváním chyb baví a sdělují si je na sociálních sítích.
Divák bývá pozornější než střihač
Ve většině případů různé nedokonalosti neubírají filmům nic z jejich kvality. Chyby dělá každý, jen v těch filmech jsou víc vidět. A právě u nich se většinou nevyplatí, a to doslova, je napravovat. Vždyť i to, co má nějakou vadu na kráse, se může stát nezapomenutelným a nijak to neubírá na hodnotě díla.
Ve filmovém umění se propojuje umělecká vize s technickými dovednostmi do mimořádných děl. Mnoho z nich získá uznání milionů diváků z celého světa a také uznání kritiků. Některé filmy získaly ta největší ocenění, a filmové chyby nebyly vůbec na závadu. A ve filmech je hledáme my, naše děti a už dokonce i vnoučata. A určitě i v těch nejznámějších filmech jsou i další drobnosti, které se nám ještě odhalit nepodařilo. Z pohledu divácké obce mají filmové chyby i jeden klad – lákají diváka k tomu, aby se ke snímku znovu vracel.
Omyly českých tvůrců
Přešlapy či přehmaty ve filmové tvorbě se nevyhýbají zahraničním ani našim tvůrcům. Z těch českých či československých zmíníme kultovní snímky, v nichž se vyskytly minimálně dvě chyby. Chcete-li je znát konkrétně, můžete hledat i vy v těchto filmech: Noc na Karlštejně, Pelíšky, Chalupáři, Obecná škola, Byl jednou jeden polda, Kameňák aj.
My se dnes blíže podíváme na nedokonalosti snímku, který patří u českých diváků k těm nejoblíbenějším. Nejprve vypíši pár chyb, čímž vám dám příležitost, abyste se pokusili film uhodnout sami. Bude to pro vás taková malá hádanka navíc.
- Záměna jídel – postavy, které se sešly v restauraci si objednají různá jídla; při bližším zjištění je vidět, že ale mají na talíři všichni stejný pokrm.
- Viditelný štáb – ve výlohách se zrcadlí filmový štáb, včetně kamery a mikrofonu.
A je po hádání. Ostatní „přehmaty“ už budou příliš konkrétní, takže další přemýšlení ztrácí smysl. Jedná se film Dědictví, aneb Kurvahošigutntág režisérky Věry Chytilové.

- Mizící strom – když se Bohuš raduje, že je milionář, tak vběhne do kukuřice děkovat Bohu. Když auto zastaví, je před kukuřicí strom. Když ale pan Polívka vystoupí, tak tam žádný strom není.
- Náhlá změna vzhledu – houslista na zahradní slavnosti má v jednom záběru vousy, v dalším je hladce oholený.
- Magická změna spodního prádla – v erotickém salonu má Bohuš na sobě červené trenky. Když ale padne na postel, má oblečené černé slipy.
- Auto, které je suché i v dešti – kabriolet před erotickým klubem má staženou střechu. Přesto, že venku prší, je interiér vozidla suchý.
A léta trvalo, než si někdo povšimnul, že ve scéně u bazénu, kdy starosta pomáhá Bohušovi z nafukovacího lehátka, má Bohuš trenýrky mokré na zadku; vzápětí je má zezadu ale docela suché. Nejspíš to pana Polívku studilo, tak se převlékl a na tento detail se zapomnělo.