Experti z dalekého severu nám posílají jasný vzkaz: Česko čeká teplotní pád, který by nerozdýchal ani tučňák v péřovce

Počasí se chová jako rozladěný orchestr. Chvíli hraje v dur, chvíli v moll. A chvílemi se zdá, jako by se na noty úplně vykašlalo. Teploty stoupají i padají takřka bez varování, roční období se míchají jako barvy na paletě. A to, co jsme dříve považovali za stabilní přírodní rytmus, rozpadá se pod tlakem globálních jevů. Změny proudění, narušený arktický vortex, zesílený jet stream, vliv oceánských anomálií: to všechno vytváří kulisu, v níž se bude odehrávat drama letošní zimy. A možná by je neustál ani ten nejodolnější obyvatel polárních oblastí.

Scénář, který se tu rýsuje, nevypadá příliš přívětivě. Tentokrát jsme nahlédli k norským expertům na počasí. Ti hovoří o teplotním pádu v naší republice, který nemá být jen takovým běžným ochlazením. Nedá se říct, že by tento teplotní propad trval příliš dlouho, ale bude náhlý, prudký a hluboký. A má přijít z poměrně vysokých teplot, takže může zasáhnout jak přírodu, tak infrastrukturu, každodenní život i naše zdraví.

Klimatická změna v praxi: zima už není tím, co bývala

Zkusme se zamyslet: přijde-li teplotní pokles v době, kdy bude 10 °C a teplota poklesne na -10 °C, bude to rozdíl dvaceti stupňů. Takový výkyv v zimním období už není jen meteorologickou kuriozitou, ale výzvou pro dopravu, energetiku, zemědělství i naši schopnost přizpůsobit se tvrdším podmínkám.

Zatím nevíme, kdy přesně tento teplotní propad udeří, jak silný bude nebo jak dlouho potrvá. Ale víme, že signály z meteo stanic, satelitních snímků a klimatických modelů naznačují, že letošní zima nám ukáže hodně ošklivou tvář.

Dlouhodobá předpověď počasí doslova nahání hrůzu. Průběh letošní zimy v ČR ovlivní hned několik jevů. Všechno zatím nasvědčuje tomu, že zimní období bude krutější, než bychom očekávali. A ta krutost bude spočívat právě v prudkých výkyvech a náhlých propadech teplot.

Co je meteorologický portál YR?

Meteorologický portál YR vychází z dat norského institutu meteo služeb a evropského modelu ECMWF. Nabízí dlouhodobý výhled pro zimní měsíce, včetně ledna a února 2026. A z něj vyplývá, že stabilní sněhová pokrývka a mrazivé počasí bude hlavně na českých horách; ve středních a nižších polohách se bude střídat prudké ochlazení s oblevami.

Dominantní bude západní a severní proudění, což právě povede ke střídání teplých a studených front. YR zatím nepočítá s dlouhodobými arktickými vpády, ale spíš s krátkými epizodami výrazného ochlazení, zejména v druhé polovině ledna. Tyto výkyvy mohou být způsobeny narušením polárního víru nebo zesílením severního proudění.

Oceánské anomálie: když teplota vody rozhoduje o sněžení nad pevninou

Jedním z jevů, které mohou ovlivnit počasí celého světa, je takzvaný Indian Ocean Dipole, což je anomálie v Indickém oceánu, která přešla do výrazně negativní fáze. IOD je v podstatě nepravidelná oscilace vzduchu, která mění teplotu povrchu mořské hladiny. A to samozřejmě ovlivňuje i počasí. Přestože tato anomálie je od nás velmi daleko, může ovlivnit i to, jaké počasí budeme mít třeba o Vánocích.

Navíc tento jev interaguje s oceánským jevem La Niña. Někde se tak v oceánech nahromadí velké množství teplé vody, jinde zase studené. La Niña dokáže způsobit vydatné deště v Austrálii, sušší počasí v Americe a v Evropě roste riziko chladné zimy. A kombinace jevů La Niña a Indian Ocean Dipole? Ta vytváří na globální úrovni velmi silnou dvojici. V důsledku to může znamenat, že zima bude u nás chladnější než obvykle. Ale nejspíš jen v jednotlivých, ale častějších epizodách než trvale po celé zimní období.

Blokující tlaková výše

V průběhu ledna by se mohla nad severní Evropu dostat blokující tlaková výše. Jedná se o silnou anticyklónu, která může způsobit příliv ledového vzduchu ze severu do našich končin. A to by znamenalo mrazivější leden téměř v celé střední Evropě. Českou republiku nevyjímaje.

„Vzhledem k tomu, že se anticyklóna otáčí ve směru hodinových ručiček, znamená to chladnější severní až severovýchodní proudění přes kontinent, které přenáší mrazivější vzduch,“ uvádějí meteorologové.

Polární vír neboli arktický vortex

Na něm rovněž závisí, jakou zimu budeme mít. Intenzita a chování polárního víru může počasí významně ovlivnit. Jeho zeslabení by mohlo vést k pronikání mrazivého vzduchu do Evropy. Pokud by byl polární vír stabilní, dokáže udržet chlad na severu. Zatím to však vypadá, že by mohl polární vír zeslábnout. K jeho rozpadání vede i oteplení stratosféry v důsledku ubývání ledovců a globálního oteplování. Všechny zmíněné jevy způsobují obrovské výkyvy v počasí prakticky po celé planetě.