Tihle psi mizí před očima. Po celém světě jich zbývá asi 600 a přitom mají srdce větší než celé Česko

Chov psů je jednou z nejdéle trvajících lidských vášní. Spojení mezi člověkem a psem vzniklo nejspíš kvůli lovu, vlastní obraně a hlídání stád a později i domu. A později se tento vztah proměnil takovou měrou, že se z těchto dvou tvorů stali nerozluční přátelé.

Obranář se stal domácím mazlíčkem, parťákem a pomocníkem a členem rodiny. O některé rasy je takový zájem, že neustále vznikají takzvané množírny, což je název pro komerční chov psů, vesměs i nelegální. Jiná plemena však postupně mizí, protože zájem o jejich chov je minimální. Do určité míry to souvisí se změnou životního stylu, náročnou péči o některé rasy, legislativní omezení.

Některá plemena jsou na ústupu, ačkoliv srdce mají větší než celé Česko

Ztráta plemene není jen o menším počtu chovných štěňat. Jedná se o ztrátu genetické výbavy a rozmanitosti, díky nimž mizí psí osobnost a jeho nenahraditelné vlastnosti, jako je třeba pracovní schopnost, citlivá povaha, věrnost. A přitom věrnost a náklonnost k člověku u odmítaných plemen je často hlubší než u těch populárních. Velký zájem mají chovatelé o labradory, čivavy a buldočky.

Jsou však plemena, která se pomalu vytrácejí z lidského povědomí. A bohužel i z reality. Třeba kvůli přešlechtění plemene.  Některých je dokonce tak málo, že jsou na pokraji vyhynutí. A přitom některá z nich vynikají inteligencí, věrností a mají význam i historický.

Otterhound – britský pes s loveckou duší

Tento psík byl původně vyšlechtěn k celodennímu lovu vyder a bobrů. Má vysokou schopnost sledovat pachové stopy, je oddaný a má citlivou povahu. Protože vydry ale už dávno patří mezi hájená zvířata, ztratili chovatelé o tohle zvíře zájem. V České republice by se našlo jen pár psích jedinců a po celém světě pouze 600. A přitom vydraři mají přátelskou povahu a bývají skvělými parťáky v rodinách.

Skye teriér – legenda oddanosti

Jeho původním využitím byl lov škůdců, zejména hlodavců. Používal se ale i k vyhánění při norování, tedy při lovu. Dnes je to jeden z nejvěrnějších lidských společníků. Známý je příběh „skajteriéra“ Bobbyho, který v Edinburgu utíkal 14 let na hrob svého pána. Do té doby, než sám skonal. V posledních desetiletích patří skye teriér k ohroženým druhům. Možná i proto, že jeho vlastní předchůdci nejsou známi. Dobrou zprávou pro zájemce je to, že v ČR vznikly tři chovatelské stanice, které zastřešuje Klub chovatelů málopočetných plemen psů.

Norský lundehund

Toto psí plemeno je zvláštní svojí anatomií. Na předních i zadních končetinách má šest prstů, což nemá žádná jiná psí rasa. Pes byl vyšlechtěn k lovu papuchalků a větší počet prstů se hodil hlavně při lezení po útesech – tam musel pes udržet rovnováhu, aby se nezřítil do moře. První jedinec, který se v ČR objevil, byla fenka Medina. Její krytí proběhlo v zahraničí v roce 2006. Dnes už tu máme i chovnou stanici, ale psů je stejně málo. Pes potřebuje, aby mu majitelé věnovali co nejvíce času, jinak trpí separační úzkostí. Jinak má povahu veselou až rošťáckou. A protože má lovecký instinkt, mohl by nastat problém s drobným domácím zvířectvem.

Turecký catalburun

Jedná se o loveckého ohaře, který má zvláštním způsobem dělený čenich. Má ho vlastně na dvě poloviny. I když písemné zmínky o tomto plemeni pocházejí už z roku 1650, z Turecka se do světa vlastně ani moc nerozšířil. A zdroje uvádějí, že i v samotném Turecku žije asi jen 200 exemplářů. Existuje však tamní klub nadšenců pro tohle plemeno. A jeho členové věří, že se jim je podaří rozšířit.

Věrní společníci, kteří mizí z naší povědomosti – mollosové

Molossové jsou obří psi s historií i duší strážce. Mollosoidní psi nejsou jedno konkrétní plemeno, ale skupina psů, která se vyznačuje robustní stavbou těla, silnou kostrou, mohutnou hlavou a často výraznou bradou. Jsou to psi původně vyšlechtění pro boj, ochranu stád i vesnic a na práci. Patří sem mastif, cane corso, bulmastif, pyrenejský horský pes, některé druhy dog, zejména tibetská; brazilská fila.

Většina druhů se stále chová, ale je jich málo. A to vzhledem ke změně způsobu lidského života, jak je již uvedeno na počátku. Některé molossoidní rasy jsou na pokraji vyhynutí. Chov a péče o molossy jsou hodně náročné – vyžadují zodpovědného majitele, značný prostor, výcvik, sociální začlenění. A v neposlední řadě jsou nároční i na stravu.

Zdroje: seznamzpravy.cz, novinky.cz, wikipedia.org