Lepší než svíčková a děti ji milují. Češi se tuto zdravou dobrotu naučili vařit díky pohádce, kterou znají nazpaměť

Naučit dítě jíst zdravé jídlo není snadné. Někdy se dokonce až zdá, že je to disciplína, v níž by matky mohly soutěžit o medaile. Některé děti sice spořádají všechno, co se jim objeví na talíři, ale většina z nich má k některým pokrmům přímo odpor. Špenát je moc zelený a podivné konzistence, vařená zelenina je odporná, květák smrdí a luštěniny? Tak ty by nejradši vysypaly do koše, kdyby to uměly. A přece jsou tu finty, které by mohly s krmením dětí pomoci. Třeba pohádky.  

Řada dětí odmítá některé potraviny už od batolecího věku, jiným se zprotiví až ve školní jídelně. Já sama vím, jak odporná mi v mateřské školce připadala drožďová polévka a dušená mrkev. Vidím tu scénu jako dnes, dokonce mě chtěli krmit: jak se mi lžíce blížila k obličeji, uhýbala jsem, co to šlo, s očima plnýma slz. A když mi to učitelka do pusy přece jen strčila, tak jsem to vyplivla.

Mělo to i svou dohru

Pak už jsem do školky vůbec nechtěla chodit a jednou jsem z ní dokonce utekla. Nebála jsem se, protože jsem znala cestu domů. A nakonec jsem musela zůstat doma s babičkou. To je prakticky moje jediná vzpomínka na předškolní léta. A ještě to, že mi ve školce stále přendávali tužku z levé ruky do pravé. A dnes? K té tužce jen to, že umím psát oběma rukama. Což se někdy hodí. A ta zmíněná jídla? Obě dvě jsou pro mě naprostou lahůdkou a nevadila ani mým dětem.

Jak na drožďovou polévku, aby chutnala lahodně

Jako matka jsem už pochopitelně věděla, že tyto pokrmy jsou pro děti vhodné, a tak jsem se je naučila vařit tak, aby jim chutnaly. Droždí se musí opražit na másle s cibulkou do růžova. Je pravda, že tento polotovar nevydává právě nejpříjemnější odér. Ale tím to končí. Pak už to jen krásně máslově voní a polévka je lahodná. Jednou přišel do kuchyně můj muž, právě v době, kdy jsem droždí smažila. Do té doby tuto polévku normálně jedl, ale když cítil ten smrad, tak na ni neoprávněně zanevřel.

Při vaření drožďové polévky nebo při tvoření drožďových knedlíčků maminky většinou dělají jedinou chybu. Droždí dávají do polévky nebo knedlíčků syrové, neopražené. A to pak z polévky zapáchá, což odradí nejen děti, ale celou rodinu. Stejně jako mě ve školce.

Drobné finty mohou vést k úspěchu

A mrkev? Ta musí být rovněž pěkně máslová a jen nepatrně osolená. Jinak se v ní tluče slané jídlo se sladkým. Pro nás dospělé ji dnes samozřejmě připravuji jinak; dochutím výpekem z masa. Někdy stačí opravdu jen malé vychytávky, aby dětem pokrm zachutnal. Sousedka rozmixovanou zeleninovou polévku své ratolesti přislazovala. A fungovalo to. Jenže holčička později vyžadovala každé jídlo nasládlé. Ale věřím, že dobrá omáčka s měkoučkým masem či šunka ji od toho nakonec odnaučily.

Odmítá vaše dítě některé pokrmy? Pomoci může svět pohádek

Většinou se děti snažíme k jídlu přimět přemlouváním, výhrůžkami či zákazy. Nepomůže to, ba dokonce ani prosby. Ale mohl by pomoci příklad. Děti přece milují pohádky. Možná by stačilo, kdybychom našli takové, v níž má jídlo na hrdinu pozitivní vliv.

Děti se totiž brání jakémukoliv vnucování, ale dokáží pracovat s fantazií. Špenát mohou být listy kouzelné rostliny, po které má Pepek námořník sílu a hodně a brzy vyrostl. A čočka? To jsou kouzelná zrníčka a když je dítě sní, zažene draka, který chtěl princeznu za ženu.

Nechce vaše dítko baštit hrachovou kaši?

Ukažte mu pohádku, jak ji jedl Budulínek. Liška ji na něm dokonce loudila, aby tuto dobrotu mohla také ochutnat. A kaše je pochopitelně také kouzelná. Když ji vaše dítě sní, Budulínka zachrání. Liška ho totiž do své nory neodnese a až se babička s dědečkem vrátí, Budulínka pochválí.

A tak by pokrm, který se stane součástí pohádky, mohl být pro dítě přitažlivý a třeba ho sní bez řečí. Obzvláště, když mu při jídle budete tu pohádku vyprávět. A ještě rada na závěr: do dětského jídla přidávejte vždy čerstvé máslo. Vytváří neobyčejně lahodnou chuť. Pak budou hrachovou kaši milovat i vaše děti.

Logika, křik ani prosby nepomohou

Když chcete přimět dítě k jídlu, které mu nejede, musíte jej zkrátka nějak přelstít. Logické argumenty totiž nefungují. Když dítě řekne NE, má jasno. Nás, dospělé, někdy ostatní k lecčemus přemluví, ale dětské NE, znamená NE.

I já jsem se musela uchylovat k jedné fintě. Když můj syn jako mimino nechtěl pít mixovanou polévku z lahvičky, tak mu starší dcera zpívala a tancovala. On ji pozoroval a pil a pil… A vůbec netušil, co všechno přitom zkonzumoval. Škoda, že na něj nějaký podobný fígl neplatí i v dospělém věku.

Zdroje: PohádkoZem, Wikipedia, MediumSeznam