Tohle byla nejlepší ženská Československa. Miloval ji i ten největší lump a zkrotila každého drsňáka

Pohledná žena si nasadila brýle, postavila se za přepážku na poště a celé Československo ji mělo najednou rádo. Nebyla to žádná supermodelka nebo populární hvězda. Byla to normální ženská s velkým srdcem. Jenže lidé ji začali nazývat tou nejlepší ženou, jakou kdy viděli. A možná měli pravdu. Jenom to nebylo úplně tak jednoduché, jak se zdálo.

V Prostějově padesátých let se chystá další představení místních ochotníků. Na jevišti nechybí sedmnáctiletá dívka, která by tam vlastně vůbec neměla být. Rodiče ji totiž vidí jako budoucí zdravotní sestru, ne jako herečku. Jenže tahle slečna má jiné plány, a hlavně obrovský talent. V hledišti zrovna sedí jeden z nejslavnějších českých herců všech dob, Jan Werich. A ten si právě vybírá svou budoucí kolegyni.

Takhle začal pohádkový příběh prostějovské dívky, která se později stala jednou z nejkrásnějších tváří československého filmu. Úspěch v pohádce „Byl jednou jeden král…“ otevřel mladé ženě dveře na DAMU. Tam se učila u samotného Radovana Lukavského, mistra, který vychoval celou generaci skvělých herců. 

Když se podvodník zamiloval do své oběti

V roce 1968 do kin přichází film, který se stane posledním dílem legendárního režiséra Martina Friče. „Nejlepší ženská mého života“ vypráví příběh cynického podvodníka, který vymyslí dokonalý plán na okradení maloměstské pošty.

Jiří Sovák hraje pražského úředníka Láďu Wintera, kterému druhá manželka vyhazuje peníze oknem rychlostí blesku. Láďa proto vymyslí fintu, vydává se za specialistu na odhalování padělaných bankovek a chce si z pošty odnést statisíce korun. Jeho plán je promyšlený do posledního detailu. Jenže nepočítá s jednou věcí.

Na místní poště ho nečeká starý poštmistr, ale mladá energická žena. Paní Kaplanová nosí brýle, které sice zakrývají její krásné oči, ale nemohou skrýt to nejdůležitější, vnitřní krásu a lidskou slušnost.

Když svědomí zvítězí nad chamtivostí

Film funguje především díky Sovákovu vnitřnímu hlasu, který ironicky komentuje dění kolem. Dvorská tu hraje ženu, která žije v nešťastném manželství s učitelem, má komplexy a problémy jako každý normální člověk. Přesto z ní vyzařuje něco, co dokáže změnit i zatvrzelého zločince. 

Diváci se do paní Kaplanové okamžitě zamilovali. Viděli v ní ženu, o jaké každý muž sní, tedy chytrou, laskavou, silnou, ale zároveň zranitelnou. A právě tahle postava vynesla Mileně Dvorské přízvisko nejlepší ženská Československa.

Úspěch, který zastínil osobní tragédie

Biograf za biografem hlásil vyprodáno. Film sklízel jednu cenu za druhou a Milena Dvorská konečně chutnala slávu, po které toužila celý život. Bohužel právě tehdy, když se profesně dařilo nejvíc, začaly problémy doma. Především osud její dcery Lucie ji trápil až do posledních dnů života. Společně se svým manželem totiž zasvětila svůj život sektě a rodinu, včetně maminky, odstřihla. Přesto Milena Dvorská pokračovala v práci. Hrála v dalších filmech, v televizi a dabovala.

Konec dlouhé kariéry

22. prosince 2009 se rozšířila zpráva, kterou nikdo nechtěl slyšet. Milena Dvorská byla po smrti. Stalo se to doma, v jejím pražském bytě, tři dny před Vánocemi. Pohřeb se odehrál v kruhu rodiny a nejbližších přátel, což bývalé kolegy trochu mrzelo. Manžel byl natolik zdrcený, že se zhroutil.

Dnešní mladší generace si možná jméno Milena Dvorská nevybaví. Ale když se řekne nejlepší ženská mého života, mnozí si automaticky představí sympatickou poštmistrovou s brýlemi, která dokázala změkčit srdce podvodníka. Film se v televizi objevuje dodnes a diváci ho vždycky rádi sledují.

Zdroje: filmovyprehled.cz, csfd.cz, csfd.cz